Nové ve starém: Současná architektura a historické město

Výstava pořádaná ve spolupráci s Národním památkovým ústavem představí na stovce vybraných novostaveb či rekonstrukcí úspěchy i prohry naší péče o architektonické dědictví. Kvality historických měst a míst si často uvědomíme, až když je nevratně ztrácíme. Příkladů, kdy jedna stavba dokázala nevratně poškodit charakter a atmosféru historického města, je nespočet. Zároveň je však mnoho staveb, které ukazují, že současná architektura do historického prostředí nejen patří, ale že je dokáže umocnit a posunout dál. Zajímavou a povzbutující kategorií budou jistě úspěšné rekultivace veřejných prostranství a hlavních náměstí. 27.10. konference.

Kvality historických měst a míst nejsou měřitelné snadno a často si je uvědomíme, až když je nevratně ztrácíme. Příkladů, kdy jedna stavba dokázala nevratně poškodit charakter a atmosféru historického města, je nespočet. Zároveň je však mnoho staveb, které ukazují, že současná architektura do historického prostředí nejen patří, ale že je dokáže i umocnit a posunout dál. Pražská Galerie Jaroslava Fragnera představí v průběhu září stovku vybraných novostaveb a rekonstrukcí, které na území České republiky vznikly v posledních dvaceti letech.

Téma novostaveb v historickém prostředí bývá často prezentováno jako konflikt architektů s památkáři. Toto zjednodušení je bohužel velmi zavádějící a v jistém smyslu brání oběma stranám v navázání smysluplného dialogu. Potencionální konflikt totiž nevzniká mezi novým a starým, ale mezi kvalitním a nekvalitním. Architektura je nekonečný příběh, který nelze přerušit nebo dokonce uzavřít. Ovšem stejně jako je nesmyslné novou architekturu do historického města nevpouštět, nelze ani architekty zbavit odpovědnosti vůči němu. Nový zásah nesmí znamenat záměrné popření místa a jeho charakteru. Vždy jde o to, zda chceme prostředí umocnit či přetvořit. Obojí je možné, jsou však i místa, jejichž architektonická proměna by byla z dnešního pohledu nenahraditelnou ztrátou.

Jedinou cestou k nalézání smysluplných řešení je otevřený dialog. Národní památkový ústav se proto rozhodl toto citlivé téma otevřít formou programu, jehož cílem je v co nejširší míře představit nejrůznější podoby nové architektury v historickém prostředí. Jeho prezentace postupně zahne všechny regiony s důrazem na místa, kde k výrazně pozitivním, nebo naopak negativním zásahům došlo. Kromě speciálního webového portálu jsou připraveny tematické procházky, semináře, přednášky a řada dalších doprovodných akcí.

Naďa Goryczková, ředitelka Národního památkového ústavu

Jednotlivé diskutované realizace jsou rozdělené do základních kategorií, které návštěvníkům umožní porovnávat jejich výsledek:
1) Nové ve starém – novostavby, které úspěšně doplnily nebo dokonce obohatily historické prostředí.
2) Nevratné ztráty – stavby, které místo nebo město nevratně poškodily.
3) Za oponou – zásahy, které nejsou na první pohled vidět, ale zásadně mění historické stavby (razantní komerční přestavby za zachovanými fasádami, podzemní garáže…).
4) Živé město – příklady zdařilých adaptací veřejných prostor (úpravy náměstí a ulic, městský mobiliář – tj. vše, co může obohatit historické město, které jinak vnímáme jako nedotknutelné).

Výstava je pořádána ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Více o výstavě a připravované konferenci na www.gjf.cz