NEZVANÝ HOST

Slovo realita není zabarveno negativně ani pozitivně. Realita je reálná, tedy taková, jaká je. Její opak fikce je naproti tomu klamem, zdáním a výmyslem. Realita je tedy skutečná a tak pravdivá, zatímco fikce neskutečná a tak lživá.

Pokud něco označímě jako realitu, znamená to, že jsme to my, kdo toto něco jako realitu označil. Slovo realita vyžaduje mluvčího. Mluvčí tuto realitu poté vždy nějak vnímá. Vnímá ji skrze svojí náladu, prostřednictvím svých smyslů a z daného kontextu mimo něj a uvnitř něj. Označení reality je soud, který si také vyžaduje určitou znalost. Znalost rozlišující realitu od fikce.

Realita sice může existovat nezávisle na mluvčím, nezávisle na svém označení za realitu, ale poté ji nelze jako realitu označit. Realita, která nebyla označena, je realita, která neexistuje, je tedy realitou fiktivní. Označená realita, je poté realita, která nemůže být skutečná, jelikož jelikož existuje pouze jako znak. Označená i nezávisle existující realita je tak realitou fiktivní.

Fikce, kterou nikdo za fikci neoznačil, je fikcí fiktivní, tedy fikcí. Pokud někdo něco označí jako fikci, znamená to, že to označil jako klam, jako výmysl, jako zdání. Fikce jako ne-skutečnost a lež tedy nemůže být lživá, protože již lží je. Pokud říkám, že lžu, poté v obou případech mluvím pravdu. Fikce je tak vždy fikcí pravdivou.

Vnímání, které fikce i realita ze své podstaty vyžadují, je fiktivním vnímáním reality a reálným vnímáním fikce. Realita je tak vždy fiktivnější než jakákoliv fikce.

Realita je tedy také vždy fikcí a fikce realitou. To však neznamená, že by byly jedna za druhou zaměnitelné. Pokud by se stala fikce realitou, nebyla by již fikcí. Pokud by se stala realita fikcí, nebyla by již realitou.

Fikce je reálná a realita fiktivní.

Fikce jakožto nekonečné množství variací nekonečen fikcí v sobě fiktivní realitu obsahuje. Realita je tak odvozena z fikce. Nikoliv fikce z reality. Fikce realitu určuje. Realita však není reprezentací fikce ani realita není přítomna ve fikci. Stejně jako promluva, která ji vytváří, není fikce ani realita ideální a statická, ale probíhající v místě a čase.

Zatímco fikce chtěla být ve své pravdivosti realitou, realita se ve své lživosti stala fikcí. Neočekávanost a bohatost reality tak již může být vnímána jen jako fiktivní. Realita, je to, co vytvářejí mluvčí proti fikci, kterou vytvořili. Vše již předtím existovalo ve fikci a teprve nyní to bylo odvozeno do reality. Není tomu tak, že bychom pro množství fikce neviděli realitu, změna není kvantitativní, ale kvalitativní. Mezi realitou a fikcí není odstup, který by nám umožnil, se ve fikci nebo v realitě vidět. Svět se přizpůsobil obrazu svému.

Michal Novotný