Národní galerie Praha, Schwarzenberský palác
Hradčanské nám. 2, 118 00 Praha 1
Schwarzenberský palác, dominanta Hradčanského náměstí, je jednou z nejkrásnějších a nejvýznamnějších renesančních staveb v Praze. Pro hraběte Jana ml. z Lobkovic ho postavil architekt Agostino de Galli (Augustýn Vlach) v letech 1545–1567, kdy docházelo k obnově Pražského hradu po velkém požáru. Palác, rozvržený do tří křídel obklopujících arkádový dvůr, je v mnohém ovlivněn italskými renesančními vzory. V jeho držení se postupně vystřídali Lobkovicové, císař Rudolf II., Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenbergové, po nichž zůstal paláci jeho současný název.
Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představuje výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění (Hans von Aachen, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Lucas Cranach, Adriaen de Vries, Albrecht Dürer, El Greco, Francisco José Goya, Hans Holbein, Jan Gossaert zvaný Mabuse, Rembrandt van Rijn, Jusepe de Ribera, Peter Paul Rubens, Bartholomaeus Spranger, Karel Škréta, Simon Vouet, Michael Leopold Willmann a jiní).
Její základní časový rámec tvoří období od 16. do 18. století vycházející z retrospektivního pohledu na předrenesanční tendence v umění gotiky a antická díla jako inspirační podnět pro renesanční a barokní umění. Expozice je pojata jako dialog mezi národními a mezinárodními impulzy, vlivy a změnami v duchu dialektiky forem, stylů a motivů. Z dramaturgického hlediska reflektuje narativní aspekty evropského umění od antiky až po osvícenství, dějinné souvislosti a nadčasovost mistrovských uměleckých děl v inovativní instalaci.
V rámci hlavního přístupu do Schwarzenberského paláce je obnoven původní vstup z Hradčanského náměstí přes nádvoří. Tři sály v přízemí jsou vyhrazeny pro příležitostné sbírkové expozice a dvě místnosti poslouží grafickým kabinetům.
Architektonické pojetí expozice koresponduje s její koncepcí: přízemí je pojato jako prolog expozice, první a druhé patro jako tematické panorama renesančního a barokního umění a půdní prostor je v nových souvislostech věnován sběratelství, tvorbě v malířství i sochařství, „skicáriu“ a kabinetní malbě.