Moravská galerie v Brně – Místodržitelský palác

Místodržitelský palác Moravské galerie v Brně nabízí rozsáhlou expozici umění od gotiky po 19. století, ale i prostory pro krátkodobé výstavní projekty. Můžete navštívit Bookshop ve kterém také najdete ke koupit sklo Květná 1794, posedět na otevřeném nádvoří s lachtanem nebo si pochutnat na něčem dobrém z kavárny Typika.

Jedna z architektonicky nejpozoruhodnějších barokních budov města Brna, Místodržitelský palác, je s Moravskou galerií spojen od roku 1990, kdy jej galerie získala od Magistrátu města Brna. Historie jedné z dominant Moravského náměstí je úzce spjata s kostelem sv. Tomáše a sahá až do poloviny 14. století. Byl založen jako augustiniánský klášter moravským markrabětem Janem Jindřichem. Současnou podobu však získal tento stavební komplex jednak v 60. letech 17. století a zejména pak za barokní přestavby prováděné od 30. let do roku 1752 pod vedením brněnského stavitele Mořice Grimma, po jejímž dokončení byl klášter povýšen na opatství. V důsledku josefínských reforem však byli augustiniáni nuceni objekt opustit. Budova potom nadlouho sloužila státním, zemským a stavovským úřadům. Následující stavební úpravy, které poznamenaly zvláště interiéry, projektoval vídeňský dvorní architekt Franz Anton Hillebrandt. Zemským úřadům sloužil palác až do protektorátu, kdy vystřídaly úřady mladého československého státu úřady německé. Dalším závažným mezníkem novodobých dějin bylo rozhodnutí o přidělení paláce Muzeu dělnického hnutí Brněnska, jež budovou disponovalo od r. 1955 až do politických změn po listopadu 1989.

Název stálé expozice v prvním patře Místodržitelského paláce „Pohled Medúsy – evropské umění šesti století“ odkazuje k jednomu z nejpozoruhodnějších a nejvýznamnějších děl expozice „Hlava Medúsy“ Petra Pavla Rubense. Je metaforou výtvarného umění schopného vyvolávat silné zážitky, budit úžas, dráždit divákovu fantazii. Expozice soustředí nejcennější exponáty evropského umění ze sbírek Moravské galerie v Brně od gotiky po 19. století, které doplňují díla zapůjčená z církevního majetku a sbírek dalších institucí. Mezi jednotlivými kolekcemi zaujímá významné místo umění středověku, díla barokních malířů a sochařů moravské a rakouské provenience, soubor italského, flámského a holandského malířství, a konečně umění 19. století v jeho figurální a krajinářské poloze.