Morální kocovina sametu:studenti jako naděje demokracie?

Do jaké míry jsou studenti tehdejší i dnešní
spoluodpovědní za stav společnosti, v níž
žijeme? Není v českém prostředí význam
studentstva přeceňován? Máme lpět na
tehdejších nadějích, anebo nazřít aspoň
některé z nich jako klam, jehož neuskutečnitelnost
je zdrojem nových a mnohdy
nebezpečných společenských frustrací?
Či lze tyto frustrace naopak vnímat jako
počátek nových nadějí? Jsou naše dnešní
představy o společnosti a jejím žádoucím
směru vývoje podobnou měrou iluzorní,
jako byly ty před třiadvaceti lety?