Mlází

„Vcházím do pasáže. Za sklem vitríny sleduji rozbujelý plevel. Všímám si tvarů, jejich detailů i procesů, které se zde odehrávají. Situace vytváří dojem jakési botanické zahrady, skleníku. Procházím kolem scény zdivočelého prostoru, vnímám kinematografický záběr dočasně chráněného světa, do něhož nemohu vstoupit.“

Zdánlivě prázdná, zanedbaná místa bez funkce stojí často mimo náš zorný úhel. V knize Města naruby: Vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy (2020, ed. Radan Haluzík) je teoretik architektury Cyril Říha popisuje jako slepou skvrnou urbanismu. Přistoupíme-li však na jejich bezčasí (nebo možná lépe mezičasí) a těžkou definovatelnost, mohou nás učit vnímat a respektovat jinakost, zbystřovat naše vnímání okolního světa a dějů, které se v něm odehrávají. Začneme si uvědomovat, že i jejich domnělá prázdnota překypuje životem – jsou to nesmělá útočiště existencí mimo hlavní proud: flory, fauny i osob bez domova. Objevujeme v nich křehkou dynamiku vlastní paměti, nové vrstvy příběhů, které byly po léta vyprávěny odlišně.

Instalace v Galerii Dukla propojuje do jednoho celistvého organismu různorodé tvůrčí postupy kolektivu autorů, jejichž tvorba má blízko k architektuře, vztahu člověka a objektu, těla, prostoru i přírody. Jejich environment je zde otevřen samovolnému vývoji – růstu, rozpadu, bujení i degradaci. Je příběhem v meziprostoru, průchodu z jednoho místa do druhého, který vzdává hold přehlíženému.

Sarah Dubná (*1993), absolventka AVU v Praze, včelařka a tatérka. Zabývá se mezidruhovou spoluprací autonomních systémů, především vztahem lidí a včel nebo parazitickými soužitími. Zajímají ji funkční vrstvy (plástve, obklady, glazury) a procesy, jež je ovládají (izolace, pálení, růst). Vyhledává napětí mezi figurací a hostitelským povrchem.

Jakub Dvořák (*1991), architekt, absolvent FA TUL v Liberci. Architektonická praxe Jakuba běžně ukotvuje v poměrně velkých měřítkách a kontextech. Nutí ho zamýšlet se nad obytností, obyvatelností, funkcí staveb či prostředí, a to především ve vazbě na člověka či určitou komunitu. Ve své volné tvorbě se však Jakub citlivě uchyluje k drobnosti až nepatrnosti běžných objektů – jejich významům a stavům.

Kristina Fingerland (*1992), absolventka pražské UMPRUM – ateliéru Ilustrace a grafika. Ve své práci osciluje mezi ilustrací, grafikou, autorským textem a instalací. Často pracuje s textilem a jeho tvůrčí upcyklací. Způsob práce, kontext a jeho časovost se vždy odráží ve výsledném díle. V rovnocenné kvalitě a hloubce sdělení tak vznikají pod rukama Kristýny ilustrace situací, hmatatelné příběhy a děje, jakož i nositelné svršky.

Kateřina Jirsová (*1985), absolventka pražské UMPRUM v ateliéru KOV. Ve své práci dlouhodobě zkoumá vztah prostoru, těla a objektu. Pohybuje se na hraně volného umění a designu. Zkoumá možnosti a limity současného šperku. Materiál, k němuž se často vrací, je křída – pro její křehkost a dočasnost. Vytváří tělové objekty, které svým nošením vědomě degradují, či mění svou stavbu.

Výstava a doprovodný program se uskutečňují za podpory Ministerstva kultury ČR a statutárního města Ostravy.