MISTROVSKÁ DÍLA ZE SBÍREK ČESKÉ SPOŘITELNY

Obrazy a kresby představené na výstavě Mistrovská díla ze sbírek České spořitelny prezentují výběr nejvýznamnějších děl českých výtvarníků z období 2. poloviny 19. století a 1. poloviny století 20. Mezi vystavovanými autory nechybí díla takových velikánů, jakými jsou J. Úprka, L. Marold či F. Ženíšek. 

Díla byla vybrána z poboček České spořitelny, a. s. z celého území Čech, Moravy a Slezska. Ačkoli městské a profesní spořitelny kupovaly díla od uznávaných Mistrů pro výzdobu svých interiérů, poskytují dnes reprezentativní pohled na české umění dané doby. Sbírka České spořitelny je nejucelenější kolekcí v České republice jakou nevlastní ani žádná galerie či muzeum.    

Na výstavě je představeno na 100 děl. Jádro sbírky tvoří především krajinomalba, tedy žánr, který v uvedeném období prodělal velmi bouřlivý vývoj jak v Čechách, tak i v Evropě. Nejstarším zastoupeným autorem je August Bedřich Piepenhagen, německý malíř usazený v Čechách, jehož tvorba představuje počátky romantismu. Plátna žáků pražské Akademie Adolfa Kosárka, Hugo Ullika a Antonína Waldhausera představují skutečně mistrovská díla. Na tvorbu Antonína Chittussiho měli zásadní vliv předchůdci impresionistů – umělci barbizonské školy (Theodore Rousseau, Charles Daubigny a Camille Corot).

V roce 1887 byl na pražskou Akademii povolán Julius Mařák, aby obnovil krajinářskou školu. Po dobu dvanácti let existence krajinářského ateliéru se pod jeho vedením zformovala silná generace malířů zastoupená ve sbírce České spořitelny díly Ferdinanda Engelmüllera, Otakara Lebedy, Jana Honsy, Jaroslava Panušky, Oty Bubeníčka, Aloise Kalvody, Františka Kavána, Karla Langera, Stanislava Lolka, Františka Pečinky a Josefa Ullmanna. Na plenérové pobyty ateliéru na Okoři zajížděl i Antonín Hudeček. Velké popularitě u široké veřejnosti se na přelomu století těšila zejména díla Karla Liebschera a Václava Jansy, představující konzervativní proud krajinomalby. Vedle silné domácí tradice, zosobněné především tvorbou Antonína Slavíčka, formoval díla dalších autorů přetrvávající vliv impresionismu a postimpresionismu. Příkladem jsou krajiny Ludvíka Kuby, Františka Cíny Jelínka, Gustava Porše, Gustava Macouna a Oldřicha Blažíčka.

Na plátnech dalších výrazných osobností: Emila Artura Pittermanna – Longena, Václava Špály, Jindřicha Pruchy, Jana Trampoty a Otakara Nejedlého pozorujeme i vliv nových uměleckých směrů: expresionismu, fauvismu či kubismu a také vliv díla Paula Cézanna. Osobitý projev najdeme i v pohledech Vlastimila Rady a Karla Holana na město a jeho periferie. Vedle známých jmen stojí dlouhá řada autorů, kteří spojili svůj život s určitým krajem.

Figurální malířství je ve sbírkách České spořitelny zastoupeno menším souborem, ale ani v něm nechybí významná jména. Generaci umělců, kteří se podíleli na výzdobě Národního divadla, reprezentují oleje Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Emanuela Krescence Lišky, Františka Ženíška a unikátní kresebné studie Jakuba Schikanedera. Na konci 19. století tito autoři působili jako pedagogové na Akademii či Uměleckoprůmyslové škole a z jejich ateliérů vzešla silná generace malířů sdružených ve Spolku výtvarných umělců Mánes. Tuto skupinu zastupují díla Maxe Švabinského, Jana Preislera a Viktora Strettiho, malířů, kteří výrazně ovlivnili české moderní umění.

Kurátorka výstavy: PhDr. Duňa Pavelková