Metr aury v depositářích a tuny ve sběrných surovinách

Podle slavného výroku Waltera Benjamina oslabil nebo dokonce zničil rozvoj dostupnějších technologií snadné reprodukovatelnosti auru uměleckého díla. Úmrtím “aury” jsme prý zaplatili za výhodu širší dostupnosti kulturních hodnot pro veřejnost.” I při vysoce dokonalé reprodukci odpadá Tady a Teď uměleckého díla – jeho neopakovatelná existence na místě, na němž se nalézá. […] Tady a Teď originálu vytváří pojem jeho pravosti.“ Přesto někteří stále věří, že jistou míru aury si i v digitální době umělecké dílo mohlo uchovat. Je to možné, pokud se hodnoty jako “autenticita”, “punc” a “originál” kamsi vytratily? Může být aura ukrytá třeba v digitálním kódu? Nebo dokonce v konfiguraci algoritmů umělé inteligence? A jaký smysl a význam má narůstající masa uměleckých děl pro společenství 21. století, tedy v době kdy se potýkáme s následky naší nadprodukce všeho?

Program:

– Matěj Strnad: Write Once – Read Many? Optická média mrtvá, nemrtvá a oživovaná

– Miloš Vojtěchovský: Knihobudky, poštovní schránky a OPŠ (Oblíbené plašiče špačků)

– Dušan Barok: Strategie pro uchování uměleckého odkazu „Copy it Right“

– Miloš Šejn: Archivy & Kabinety

Více informací zde. Doprovodný program výstavy Disk nelze načíst.