Výrazná umělkyně střední generace Maud Kotasová se ráda nechává inspirovat syrovou podobou reálného života. Zabývá se nalezenými texty, vytváří fotografie, které kopíruje na objekty, nebo je výtvarně transformuje prostřednictvím výšivky či třeba rytiny.

  

Důležitou součást její tvorby představuje téma několik let trvající cesty po Evropě a vztahu s katalánským partnerem, který je řidičem kamionu. Jednou z počátečních prací reflektujících autorčin kočovný život je rytina na plechu zadní strany kabiny tahače Renault Magnum s názvem Osobní matrice. Práce Maud Kotasové do značné míry parafrázují autentickou kreativitu řidičů náklaďáků, kteří si různými způsoby zdobí svá auta. Inspiruje se zážitky ze svého putování, kontaktem s katalánskou kulturou, životem obyčejných lidí. Její témata spojuje prožitek silného milostného vztahu. To vnáší do jejích děl univerzální, obecně srozumitelnou rovinu, která umožňuje oslovit širší diváckou veřejnost.

  

Sdělnost její tvorby umocňuje i promyšlená práce s kontrastem a paradoxem, například když jemnou rukodělnou techniku vyšívání, považovanou za typicky ženskou, uplatňuje na díly automobilové karoserie nebo třeba na popelnice. Robustnost její výjimečné tvorby lze ilustrovat například prací Hell Is a Material, kterou realizovala v galerii Sandwich II v Bukurešti. V roce 2022 zde vyšila stěny plechového kontejneru převzatými motivy pekla z fresky z nedalekého kostela. Materiály určené pro výšivky perforuje vrtačkou. V sálech Galerie Jaroslava Krále vystaví novou sérii vyšívaných objektů, inspirovaných skromným zázemím pracovního prostředí továrních dělníků.