Nová série obrazů Martina Salajky (*1981) se volně vztahuje k jeho nedávné cestě po rovníkové Africe. Odkazuje k ní i její název. Anglické slovo bushmeat označuje maso divokých zvířat lovených v tropických oblastech pro obživu nebo zisk. Zároveň těžko hledat termín, který by do sebe lépe koncentroval hlavní problémy (nejen) této oblasti, ať se týkají zdravotních, ekologických nebo environmentálních otázek, které v další fázi zahrnují kulturní nebo ekonomické aspekty celého světa. Pro Martina Salajku je to však především expresivní významově-emotivní zkratka, která působí jako zhutnělá vizuální energie. Takže i když jeho nové obrazy definují konkrétní silné zážitky, ať je to nezvladatelný lesní požár nebo odvěké říční koryto prodírající se džunglí, nejsou primárně postavené na motivu, ale na výrazu. Jinými slovy ještě divočejším rukopise, pastách roztíraných přímo prsty a vyhrocené barevnosti. Váchalovskou démoničnost, která dříve vzývala spíš civilizační temnotu, tentokrát vyvolává z původních zdrojů, jež jsou dnes už Evropě cizí, a její nedefinovatelná síla, tomu odpovídá.

  

Kurátor: Radek Wohlmuth