Markéta Slaná: Swagnotes on Hope (© Adam Brož)

Co se stane, když se jediný paprsek světla rozštěpí do osmi samostatných proudů? Jak zůstat celistvý a zároveň být součástí něčeho většího? Proč si nalháváš, že jsi „niche“ a ne „sick“? Roztěkaná, přestimulovaná, plná hlasových zpráv, jemných hrozeb, online zamilovaností, sebesabotáže, závislosti na loajalitě, cukrové vaty i ambientních selhání.

Performance přináší vrstevnaté zkoumání fragmentace, disociace a hledání smyslu ve světě, který se zdá čím dál méně srozumitelný. Sleduje několik postav v tichém stavu vystřízlivění, které čelí emocionálním a psychickým dopadům současné reality. Dílo hledá balanc mezi kognitivním a emočním prožitkem, kde se místo lineárního příběhu odvíjí série volně propojených momentů. Moodboardy emočních vinět, v nichž dívka skládá cigarety do tvaru srdce a zapaluje svíčku s vůní cupcake, nenabízejí pouze únik do nostalgie roku 2010, ale zároveň kriticky reflektuje, jak i ty nejpovrchnější projevy dívčí estetiky byly pohlceny a přeformátovány systémem komodifikace.

Performance se snaží artikulovat to, co nejde jednoduše vyslovit a přibližovat se tak existenciálnímu neklidu skrze ironii i hru, kde humor neslouží jako nástroj k rozptýlení, ale naopak k odhalování spletitých vrstev pod uhlazeným povrchem. Nakonec zve hlavně diváka do prostoru, kde se realita smyčkuje sama do sebe, jistota se pomalu vytrácí a přestože performance nenabízí jednoduché odpovědi, nabízí alespoň okamžik společného setkání.
texty: Markéta Slaná, Effie Cherif
zvukový design: Johannes Tröstler
doba trvání: cca 25 minut