Make Voices Be Heard: Chapter Four

Finální čtvrtá kapitola Fotograf Festivalu představuje v Galerii MeetFactory práce deseti umělkyň a umělců.

Centrální prací je pětikanálová projekce japonského umělce Meiro Koizumiho Theater of Life z roku 2023. Když byl tento umělec v roce 2023 pozván na 14. bienále v jihokorejském Kwangdžu, připravil s emigranty korejského původu, kteří utekli z Ruska do Jižní Koreje před válkou na Ukrajině, neobvyklou videoinscenaci. Inspirováni tradičním korejským divadlem Goryeo, založeným ve 30. letech minulého století Korejci deportovanými do Kazachstánu, se tito emigranti zaměřili na otázky kulturní identity, které jim umožnily konfrontaci s jejich vlastní situací. Vznikla tak poetická projekce, plná pocitů odcizení, smutku a touhy, zároveň vyzařující nejenom energii, ale i důstojnost a odhodlanost.

Dále bude k vidění série fotografií Center of Europe z roku 2020 od umělkyně Aliny Bliumis pocházející z Běloruska. Série dokumentuje různá místa, která jsou označována za střed Evropy, ať už v Bělorusku, na Slovensku nebo v Polsku. Kolekce fotografií od ukrajinské umělkyně Yevgenie Belorusets Kristina’s Tag z roku 2021 dokumentuje se strhující bezprostředností každodenní život romských komunit, které kvůli válce musely opustit své domovy. Slovenská umělkyně romského původu Emília Rigová bude inscenovat vlastní Oltář z artefaktů týkajících se její identity.

O identitu jde také v příspěvcích dvou zástupců vietnamské komunity v Praze. Dvanáctiminutový film Love, Dad z roku 2021 od Diany Cam Van Nguyen, mezinárodně vyznamenaný několika cenami, humorně, a hlavně dovedně využívající technické možnosti animovaného filmu, vypráví o konfliktu mezi vietnamskými tradičními normami a očekáváními současné liberální společnosti. Otázkou kulturní identity se zabývá také Ming Thang Pham, který žije v současné době ve Vietnamu, aby se naučil tradiční, 8000 let staré technice lakové malby. Jeho experimenty s touto technikou budou na této výstavě představeny poprvé. Osudu pracovních sil pocházejících z Vietnamu, především šiček v Československu v 70. a 80. letech, ve spojení s vlastním osudem šičky košilí pro ruské vojáky na českém území po roce 1968 se věnuje video Šičky z roku 2008 od Sráče Sama, umístěné na konci dřevěného tunelu.

O paměť, manipulaci historické paměti a vytváření falešných mýtů hrdinství jde ve dvoukanálové projekci Memory Is an Animal Which Barks With Various Mouths z roku 2023 od umělkyně Jeanny Kolesové z Ruska, která dovedně využívá nejnovější elektronické možnosti. V další dvoukanálové instalaci Surfaces That Matter: Youth Day 1988 z roku 2022 se srbská umělkyně Marta Popivoda ve spolupráci s Anou Vujanović věnuje masovým psychózám vznikajícím pod vlivem ideologie a vztahu jedince k mase na základě skutečných vystoupení uspořádaných v Jugoslávii. Zároveň může být tato projekce chápána i jako odkaz ke strhujícím výstupům na dnešních popových koncertech. Otřesným dokumentem o nezodpovědném zacházení s hrozícím nebezpečím po jaderném výbuchu v Černobylu v roce 1986, které bylo motivováno i bezohledným koloniálním přístupem k sousedním zemím, svědčí devítiminutový film Thyroxia z roku 2023 od běloruské umělkyně vystupující pod pseudonymem Ptuška a gruzínské umělkyně Keto Gorgadze.

vystavující: Yevgenia Belorusets, Alina Bliumis, Ptuška & Keto Gorgadze, Miero Koizumi, Jeanna Kolesova, Diana Cam Van Nguyen, Minh Thang Pham, Marta Popivoda, Emília Rigová, Sráč Sam

kurátoři: Noemi Smolík & Adam Vačkář

produkce: Nikol Hoangová