Magické číslo 3

Zadat téma bývá prospěšné. Ti, kdo jsou už unaveni svobodou, po něm sáhnou, protože jim nabídne „gravitaci“ a soustředění, aniž by jim svobodu bralo. Neomezený prostor najednou získá břehy. Ty však nemají charakter svodidel, která zamezí pádu mimo daný směr; od břehů se naopak můžeme odrazit a v našem případě přijmout nabídku ke společnému přemýšlení o tom, jak využíváme rétorických a vizuálních schémat, jak promýšlíme obsah kompozic a jestli náhodou se ta naše promýšlení nepodobají, protože v jejich pozadí jsou společná východiska i metody, jak dospět k výsledku.

Princip trojice, trojjedinosti, trojúhelníku a všech dalších myšlenkových vzorců použití tohoto čísla se obsedantně vrací. Používáme jej v našich promluvách, kterým dodávají punc moudrosti, je úsporným principem, díky němuž se může kompozice rozhýbat, nebo naopak zklidnit v symetrii nebo také svými třemi dimenzemi vyjít do prostoru. Číslo tři má zřejmě pro každého jiný půvab. Někdo je považuje za krátkou zastávku a počítá dál a dál, jinému postačí dospět právě jen sem, protože se vše podstatné už stalo. Věřím, že také v imaginaci návštěvníků výstavy toto téma získá další pokračování.

vystavující: Aubrechtová, Bakule Malá, Beneš, Benešová, Beránek, Blaha, Braun, Budíková, Bujárková, Černý, Falušiová, Fiala, Filipovovová, Gebauer, Hapl, Heřmanová, Holoubek, Hora, Hraba, Ismail, Janáček, Janůjová, Jiřičková, Kahuda Klokočková, Kavan, Kocman, Kotková, Králová, Laufrová, Michálek, Ovčáček, Ovčáčková, Palečková, Piekar, Polcar, Přibyl, Raudenský, Růžičková, Sivko, Slíva, Storchová, Svoboda, Šechtlová, Sibinský, Šindelová, Štosková, Vápenková, Velíšek, Vilhelmová, Vlasáková, Vojtová

host: Manuela Pfrunder

kurátor: Ondřej Michálek