LUCAS CRANACH: Žehnající Jezulátko
Ve sbírce Národní galerie v Praze se nachází soubor asi dvaceti deskových obrazů, které lze spojit s činností Lucase Cranacha staršího a jeho dílny. Většina těchto maleb je v galerii vystavena, některé jsou uloženy v depozitářích – to byl i případ oboustranně malované desky s žehnajícím Jezulátkem a Kristem Trpitelem. Malba původně patrně sloužila k soukromé devoci. Obě témata – žehnající dítě Ježíš s křížem a Kristus Trpitel – patřila k oblíbeným námětům luteránské reformace, jež zdůrazňovala úlohu Ježíše jako vykupitele dědičného hříchu.
Deska zůstávala skryta lidským zrakům dlouhá desetiletí, neboť problematický stav zachování neumožňoval její vystavení. Nebyla proto uvedena ani na velké výstavě Lucase Cranacha, která se uskutečnila v roce 2005 na Pražském hradě. Následně Národní galerie ve spolupráci s ateliérem restaurování výtvarných děl Akademie výtvarných umění v Praze přistoupila k restaurování tohoto díla. Hned po dokončení náročné restaurátorské práce Národní galerie obraz spolu s dalšími sedmi obrazy od Lucase Cranacha a jeho okruhu zapůjčila za mimořádných bezpečnostních opatření Ostravskému muzeu. Zde vzbudila výstava „Cranachů“ velkou senzaci a trhala návštěvnické rekordy. I z tohoto důvodu se Národní galerie rozhodla, že vzácnou oboustranně malovanou desku představí rovněž pražskému publiku. Malba s žehnajícím Jezulátkem zároveň slouží i jako malá upoutávka k zamýšlené výstavě s pracovním názvem „Obrazy Lucase Cranacha v laboratoři“, kterou Národní galerie v Praze připravuje ve spolupráci se zahraničními partnery.
Zájem ostravského a pražského publika o Cranachovo dílo není nijak ojedinělým jevem. Naopak, dá se říci, že Evropu v posledních letech „postihla“ doslova „cranachománie“. Výstavy na toto téma proběhly s velkým úspěchem ve Frankfurtu nad Mohanem, v Londýně, Bruselu, Paříži či v Římě (na většinu těchto přehlídek zapůjčila své obrazy také pražská Národní galerie). Cranachovy malby si všude diváky podmaňují svým půvabem, zdánlivou jednoduchostí a atraktivními, často humorně podanými náměty. Přízeň publika si získává i samotná osobnost Lucase Cranach staršího – ve své době byl totiž mimořádně úspěšný. Uměl malovat, vedl velkou malířskou dílnu, podnikal a udržoval i čilé společenské styky – např. se přátelil s hlavním exponentem německé reformace Martinem Lutherem. Ani jeho blízké osobní vztahy k Lutherovi mu však nezabránily v tom, aby pracoval i pro největšího odpůrce Lutherova učení, Albrechta Braniborského. Cranachovi se podařilo to, co jen málokomu – jeho práce byly velmi žádané a ceněné v době svého vzniku a neméně žádané a ceněné jsou i nyní, tj. o půl tisíciletí později.
Všechny malby Lucase Cranacha ze sbírek Národní galerie v Praze jsou publikovány v knize National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th-16th Centuries.
Olga Kotková
