Legenda Tomáš Prchal

PŘÍLEŽITOST VIDĚT MALÍŘI PŘÍMO POD RUKU se znovu naskýtá v Galerii Havelka v průběhu DRUHÉ SÉRIE PROJEKTU „LEGENDY GR2“.

Během OSMI TÝDNŮ se zde v březnu a dubnu 2016 postupně představí dalších OSM TVŮRCŮ, o kterých se v prostředí Kokoliova ateliéru Grafika 2 na AVU v Praze vyprávějí legendy. Jsou to jak umělci, kteří se prosadili na výtvarné scéně, tak i osobnosti, které léta intenzivně pracují v soukromí ateliéru a jejichž dílo může být pro veřejnost speciálním překvapením.

Galerie Havelka svou dispozicí umožňuje kolemjdoucím pohled do interiéru galerie. UMĚLCI VYTVÁŘEJÍ SVÉ DÍLO PŘÍMO NA MÍSTĚ A TO ZA PLNÉHO „DOZORU“ VEŘEJNOSTI. Přijďte se podívat naživo do Martinské ulice, případně sledujte průběh tvorby na webové adrese www.galeriehavelka.cz/cs/aktuality

První představenou Legendou bude od 5. do 10. března TOMÁŠ PRCHAL.

Tomáš Prchal se narodil v roce 1988 , v letech 2008 až 2010 studoval Akademii výtvarných umění v Praze u Michaela Rittsteina, Jiřího Sopka a Vladimíra Kokolii. Žije a pracuje v Praze.
 

Sobota a pondělí od 5. do 7. března, vždy od 11 do 18 hodin (pozor, neděle výjimečně od 17 do 23 hodin!): PŘIJĎTE SE PODÍVAT NA PRÁCI UMĚLCE V GALERII NEBO SLEDUJTE NA WEBU. 
Úterý 8. března od 17 do 20 hodin: VERNISÁŽ.
Středa 9. a čtvrtek 10. března, vždy od 11 do 18 hodin: VÝSTAVA.

„Když jsme Tomáše ještě neznali, nosil klobouk a do něj zapíchané štětce.“

„Poprvé jsem ho viděl, když maloval na zahradě AVU v zimě plenér. Pozorovali jsme ho zpoza oken.“

„Tomáše sleduju od jeho prvního dne na AVU. Do druhého ročníku mu na AVU neřekl nikdo jinak než Vincent.“

„Tomáš dřív maloval rybníky, keře, stromy, a pamatuju si jeden obrovskej obraz žlutýho paneláku. Myslím ale, že Tomáš z tohoto období všechno zlikvidoval.“

„‚Než šel k Sopkovi, namaloval nejlepší obrazy ze všech. Všichni malíři z AVU se na ně s veřejně nepřiznaným respektem chodili dívat.‘ ‚To ano, Tom je jeden z více případů, kteří udělali v prváku nejlepší věci. Zakázali jsme si s Šárkou mu tohle pořád připomínat.‘“

„Tomáš zkoušel, co všechno si v komunikaci s profesory může dovolit… Rittstein toho moc nesnesl, Kokolia byl lepší materiál.“

„Když jsem se dozvěděl, že by chtěl Tomáš k nám na Grafiku, přemlouval jsem Šárku i Kokoliu, aby řekli jo. Nevěděl jsem, že už nikdy neuslyším ticho.“

„Tomáš byl nesnesitelnej, ale zároveň i nepostradatelnej. I když mě někdy hodně štval, bylo to jako zlobit se na dítě. Nebo na srnku. (On má takový srnčí oči…)“

„Pavlovi klepal na rameno během malování, že neumí malovat.. Mně neustále cuchal nervy, když si v kreslírně opakovaně vařil šílené věci, smažil maso a všude to smrdělo.“

„Tomáš si na nočním kreslení začal smažit rybu, strašně to prskalo a smrděla celá kreslírna a jemu to přišlo úplně v pořádku.“

„Nemohl jsem ho dost dobře kritizovat, protože jsem býval stejný.“

„Tomáš snídá mega kalorické výživové bomby typu mísa vloček s čokoládou a pět vajec. Všechno to pak ale zřejmě vyběhá kolem obrazů.“

„Furt si půjčoval můj vařič a nikdy mi ho nevrátil, musela jsem ho hledat v jeho bordelu, až mě nakonec šokoval: našla jsem ho úplně vydrhnutý a navíc s opraveným ovládáním na svém stole. Po oddiplomování ale vařič zmizel navždy.“

„‚Tomáš po sobě v ateliéru zanechal nesmazatelnou stopu.‘ ‚Jo. Inklinoval k červeným odstínům, ta jeho rumělka byla vždycky na všech klikách ateliéru, záchodu, i na záchodovým prkýnku.‘“

„Kromě červené měl náklonnost i k modré. Několikrát mi vysvětlil teorie barev a budování prostoru barvami. Taky jsem si dobře zapamatovala větu ‚kdo je šikovnej, namíchá ze tří základních barev úplně všechny‘. Tomášovy obrazy tyto teorie v žádném případě neilustrují.“

„Malbu nejčastěji podkládá několika dalšími malbami…“

„Lidi v ateliéru tvrdili, jak si oddychnou, až Tomáš po diplomce zmizí z ateliéru, ale už po pár měsících hlásili absťák.“

„Tomáš si mi jednou stěžoval, že mu nejvíc vadí vřískající ptáci, když se v šest ráno vracel z atelieru. Byl noční malíř.“

„‚Moc nechybělo a Tomáš přivedl do ateliéru živého koně.‘ ‚Měl to už téměř domluvené s Policií ČR.‘“

„Nad obrazy se táhly transparenty s hesly jako „Pracuj! Pracuj!“.“

„Nikdo v dějinách malby nenamaloval tolik autoportrétů jako Tomáš Prchal.“

„Tomáš byl v opozici vůči všemu, takže pro něj samotného moc možností nezbylo.“

„Když nevěděl, co namalovat do obrazu (typicky, aby vyřešil rohy), namaloval tam větve. Teď tam maluje ruce.“

„Tomáš neumí kreslit, nikdy nekreslil. Vinou toho dodnes kreslí v malbě.“

„Měl by těžit z neumělostí, které se mu na malbě vyskytnou.“

„Nomen omen u něj platí přesně: jakoby byl pořád v úprku.“

„Když se konzultuje, Tomáš stojí vždy na protější straně než všichni ostatní – myšleno doslova.“

„Tomáš přišel jako velký zastánce obrazu, ale u nás se o obrazu naučil mluvit a vsadil na to.“

„Tomáš vypracoval své vlastní hodnocení klauzurních prací všech studentů z ateliéru. Když Kokolia řekl svoje, tak si Tomáš stoupnul na židli a přečetl nám, co o nás napsal. Někomu známku vylepšil, někomu naopak.‘ ‚Jojo, dostal jsem tehdy myslím jedničku a čtyřku… Nesouhlasil jsem ani z jednou.‘“

„Byl něco jako starší bratr, přísnější než otec: ‚Proč si tu nebyla?‘ ‚Nemohla jsem.‘ ‚To je jedno, mělas tu být.‘“

„Tomáš pořád studoval různý ‚ego‘ publikace a taky příručku, jak balit holky. Jak ji četl, tak si hned každou kapitolu ověřoval na holkách z ateliéru. Pamatuju si kapitolu ‚Oční kontakt‘ a ‚Intimní vzdálenost‘, nebo tak nějak. Šel jsem jenom okolo…“

„Tomáš se schovával v ateliéru za svá rozměrná plátna. Byla jsem několikrát svědkem i pomocníkem, když potřeboval plátnem překrýt a zhasnout. Vydržel tam tak dlouho, než vrátný obešel všechny ateliéry, vše zkontroloval, zakódoval a odjel. Pak přišla Tomášova chvíle, kdy se v ateliéru plazil po břiše ke světlu přesně v místech, kde ho čidlo nezaregistrovalo. Pak mohl malovat až do rána.“

„Jednou jsme šli tančit na Novou scénu do ND, kde byl swingový večer. Tomáš se tam ukázal jako skvělý tanečník zrozený přesně pro rychlé poskakování swingu.“

„Když jsme byli jednou v létě v Knínicích, Kokolia nás vzal do lesa. Tomáš se z pracovního oblečení převlékl do svých nejlepších šatů a vyrazil.“

„Tomáš se proměnil z maniaka-nadšence ve vojensko-rybářské vestě a v klobouku s ptačím pérem na hlavě do maniaka-nadšence v drahé saténové vestičce.“

„‚Varoval někdo paní Jitku z Havelky?‘ ‚Nemusí mít strach, Tomáš je již spořádaný a kultivovaný mladý muž.‘“