Land of Umbra

Výstava se zaobírá fenoménem krajinomalby. Toto lapidárně klasické téma se autoři snaží zachytit z „jiné“ perspektivy prostřednictvím vlastní identifikace se zobrazovaným prostředím.
Po vzoru romantických malířů krajinářské školy J. Mařáka se autoři vypravili do rozličných koutů České republiky za účelem intimního sblížení s démanty české krajiny. Součástí symbolického splynutí s přírodou je odříkavý způsob žití, kteří autoři po dobu výletu „trpěli“.
Skrze odtržení od technokratismu dnešní civilizace, skromnost životních prostředků a výpravu do původních končin českých krajin se autorům dostalo nových prožitků motivujících co nejautentičtější ztvárnění prostředí.
Pojetí romantismu se v rámci konceptu autorů blíží více odhalení zemských koutů v jejich původním, skutečném „tvaru“ než tradičnímu zakřivení tématu do vysněných ideálů.
Tímto uchopením autoři vyjadřují kontrast dvou specificky odlišných pohledů na současnou morfologii krajiny s důrazem na zachycení autentického „autenticky“. Skrze vlastní očistění od zprostředkování civilizace a nadstandardu moderních životních prostředků se autoři stávají zrcadlem vlastních děl a jejich dílo součástí malovaného. Touto metodou dochází k vysvlečení přírody z jejích módních kabátů a k nalezení jejího pravého lyrického těla.

„Tak jak krůpěje vody tekou, slyšel jsem tě přicházet.
Tak jak větry sobě dují, slyšel jsem tě ulehat.
Tak jak se oheň sobě vzpírá
se brána světa uzavírá.
Tak jak se země v sobě svírá
naděje sama v sobě zmírá.
A přesto jsem tě světe viděl
sama k sobě
přicházet.“

Lukáš Jahoda