Výstava Živočich člověk vznikla s cílem přiblížit návštěvníkům práci jednoho ze stěžejních českých sochařů Kurta Gebauera. Z bohaté tvorby jsme vybrali téma, které prostupuje umělcovým dílem po desetiletí a tvoří jednu z jejích dominantních linek: zachycení spontánního pohybu, zejména pohybu dětí při hře a skotačení, či žen a mužů při plavání, vznášení se.

 

Gebauerův přístup k sochařství je obecně možné vnímat jako „sochání kresbou nebo foťákem“. Autor zachycuje spontánní žité situace na koupalištích, saunách či bazénech a teprve později se kresby či fotografie stávají inspirací pro trojrozměrná díla. Autorovo zaujetí zejména ženským (protože, jak vysvětluje, tvarově různorodějším) tělem v jeho přirozeném, raciem nekontrolovaném pohybu ve vodě, není jen zajímavým dokumentem o optických proměnách proporcí lidského těla ponořeného ve vodě či příležitostí pro bravurní perspektivní zkratku. Je především příležitostí pro zobrazení lidské přirozenosti, zachycení „živočicha člověka“ v jeho nespoutaném bytí, které ač z materiální podstaty vychází, není jí zcela omezeno, přesahuje ji. Trefnými slovy právníka a sociologa Jiřího Přibáně: „Tvorba Kurta Gebauera je opojná, protože dokáže kombinovat lehkost s vážností a nespoutanou radost s filozofickou hloubkou.“