Kukačka 6 – Mezi banalitou a zázrakem

Téma letošního ročníku implikuje především každodennost, jejíž reflexe patří k hojně frekventovaným strategiím současného umění. Je to vlastně jeden z paradoxů dnešních dní. Umění usiluje o to, stát se aktivní součástí všedního života a přebírá i jeho mimikry, aby mohlo snáze spoluutvářet veřejné dění. Běžné publikum o to ale zpravidla nestojí a nadále volá po uměleckých archetypech. S tím se však – zjednodušeně řečeno – umění potýká vlastně už od nástupu moderny. Posouvají se jen hranice, mění rekvizity a hlavní protagonisté, takže Baudelairova malíře moderního života dnes alternují umělečtí aktivisté, archiváři, terénní pracovníci a kulturní animátoři. Tak jako tehdejší umělce může ale běžné publikum i ty současné vinit z „desakralizace“, kterou modernímu umění vyčítal již Hans Sedlmayr ve své studii Ztráta středu.

Aniž bychom chtěli s tímto názorem polemizovat, domníváme se, že umění – a tím spíše to ve veřejném prostoru – stále disponuje možností přivodit pocit náhlého prozření, pocit, že se věci mají jinak. Navíc, jako by tu platila nepřímá úměra, čím jsou tyto impulzy všednější, tím větší skýtají potenciál. Čím obtížněji lze totiž definovat hranici mezi uměleckou intervencí a běžnou realitou, tím křehčí je i hranice mezi banalitou všedního dne a možným zázrakem.

Z každého dne je prý zajímavých jen pět minut. My bychom – motivováni výrokem Hanse-Petera Feldmanna – chtěli ukázat i zbytek. I proto jsme se rozhodli pro přehodnocení dosavadní provozní praxe. Namísto časově sevřeného charakteru získává akce volnější rámec, tak aby mohla lépe využívat proměn města v průběhu roku. Jednotlivé realizace proto nebudou vznikat v jednu chvíli, nýbrž se budou kontinuálně doplňovat a jedna nahrazovat druhou způsobem vhodněji se adaptujícím podmínkám života ve městě. Tento krok je ale motivován i touhou vyvléci se z ohlávky svátečnosti, kterou akce, vtlačená do relativně krátkého časového úseku, nutně vyvolává.

Participující tvůrci:
Ateliér Pavla Ondračky, Renata Běčáková, Denisa Belzová – Martina Čichoňová, Alena Drahokoupilová, Filip Dvořák, Vladimír Havlík, Kateřina Hlahůlková, Vendula Chalánková, Lenka Klodová, Martin Kolarov, Pavlína Komoňová – Filip Hauser, Petr Lysáček, Jakub Nitsche, Simona Pekařová, PLOT, Pavel Polach, Postrautisté, Rudolf Samohejl, Helmut Smits, Lenka Szilasi, Vladimír Turner, Nela Ungerová, Markéta Váradiová, Lukáš Výtisk, Jiří Zavřel a další.

Kukačka je ostravská platforma negalerijní prezentace současného umění, inspirující se hnízdním parazitismem kukačky obecné. V jeho intencích se snaží vstupovat do veřejného prostoru města, který si podmaňuje, využívá jej nebo s ním jen prostě koexistuje. Některé vstupy jsou nepřehlédnutelné, jiné téměř na hranici lidského vnímání. Orientaci v terénu proto usnadňuje webová aplikace poskytující indicie, na základě kterých lze začít s pátráním podobným dětské hře či urban-artové verzi geocachingu.

Informace o doprovodném programu a lokaci jednotlivých zásahů: www.kukacka.org

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Statutárního města Ostravy

Akci dále podpořili: Ostravská univerzita v Ostravě, Ostravské muzeum, Antikvariát Fiducia, Account Professional