Dvoupatrový dům. Zahrada se suchou švestkou. V tomhle domě se pro všechny našlo místo, jen mezi ně se nikdo nevešel. Po sedmdesáti šesti letech společného soužití a tvorby jedna ze sester zemřela a té druhé trvalo osm let než začala znovu malovat, než si zvykla sama na sebe, na sebe, jaká je teď. Teprve teď je skutečně sama. Scénická báseň a fyzické divadlo inspirované životem a dílem malířek Jitky a Květy Válových.

Ukázka z představení: http://youtu.be/pq-A0tYm174