Kristýna Hejlová – Člověk z hliněné vody

Natržení tělesného obalu tenkou jehlou bývá vnímáno jako narušení osobní integrity těla. Přesto tento akt není nutně nežádoucí, nepřátelský nebo společensky nepřijatelný – můžeme s ním souhlasit např. pod příslibem léčby, omámení, nebo pokud je jehla namočená do barevného inkoustu.

Obdobně funguje také vstup do osobního prostoru formou komentářů, poznámek nebo otázek – také v tomto případě je míra přípustnosti otázkou osobní volby.

Kristýna Hejlová si volí kůži, jako osobní symbol intimity, přechodu mezi vnitřním a vnějším, odhaleným a zahaleným.

Událost se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna.