Kristína Mičová – Merkur 4160 AB

Výstava Merkur 4160 AB vizuální umělkyně Kristíny Mičové představuje její dlouhodobý fotografický projekt – stále se rozvíjející cyklus, na němž autorka pracuje přibližně od roku 2011. Soubor analogových fotografií je osobním záznamem i zkoumáním paměti a vnímavosti, prostřednictvím nichž Mičová citlivě pozoruje prostředí domu, zahrady a blízké rodiny v Bílých Karpatech.

Podobně jako v jejích dalších projektech se i zde fotografie proměňují v obrazy okamžiků – pozastavených chvil a pocitů, které se stávají intimní součástí konkrétního rodinného i přírodního prostoru. Autorka se k němu opakovaně vrací, přičemž uchovává jeho přirozenou podstatu všednosti. Předměty, činnosti či blízcí lidé zde vystupují jako aktéři mikro příběhů každodennosti, které v sobě nesou hodnotu času a místa své pomíjivé přítomnosti.

Jak daleko se vzdalujeme od přirozenosti přírodních procesů, které nemusí být nutně oddělovány od jiných, pro člověka samozřejmých potřeb? Jakou hodnotu pro nás mají obyčejné situace a sezónní práce, pokud je nahrazujeme životem vzdáleným organické upřímnosti a autenticitě – skutečnosti mimo rytmus městských center? Kolik času se zachytí v časoprostoru, který opouštíme a znovu navštěvujeme – prostoru, jenž nemusí být nutně krásný, ale může stejně tak odrážet ztráty, nejistoty i proměny?

Výstava Merkur 4160 AB se stává prostorem otázek i tichých komentářů, místem zpomalení každodenně systematicky zrychlovaného času. Zároveň potvrzuje hodnotu obyčejnosti, věcí a okamžiků, které formují naše vzpomínky, intimní světy a schopnost vnímavosti – často potlačovanou rytmem současných podmínek, norem a vrstvených významů dneška.

Tvorba Kristíny Mičové má upřímný a poetický charakter, prostřednictvím něhož autorka vyjadřuje intimní svědectví o své mimořádné vnímavosti vůči prostředí, běžným věcem, krajině a jejich přirozenosti. Zabývá se otázkami autentického prožívání a zaznamenávání skutečnosti, plynutí času a způsoby vlastního bytí v každodenních horizontech, které často konfrontují různé vrstvy reality.

Ačkoli vystudovala malbu, pracuje napříč médii – především s fotografií, nalezenými objekty, kresbou a textem. Její díla jsou empatickými, často vizuálně křehkými záznamy mikrosvětů, ukrytých v momentech, záblescích, dotecích či úhlech pohledu. Světlo, čas a další lidské i nelidské činitele se v jejich autentickém prostředí a přirozeném plynutí stávají specifickými aktéry příběhů – vzpomínek – zachycených situací.

Kristína Mičová (*1994) vystudovala malbu na Akademii umění v Banské Bystrici, kde získala bakalářský titul v Otevřeném ateliéru malby vedeném Rastislavem Podobou. Ve studiu pokračovala na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (2017–2019), které završila v Ateliéru malby III. pod vedením Rastislava Podhorského a Martina Špirce. Svoji tvorbu představila na samostatných výstavách Straty a nálezy (Schemnitz Gallery, 2024), Distant Solids (Galerie MEDIUM, Bratislava, 2022), Prelomiť vlny / Breaking the Waves (Rozkvet Gallery, Banská Bystrica, 2023), a na řadě skupinových výstav, mimo jiné Myslíš, že slnko je žlté? (Galerie umělců Spiše, 2025), Kláštor Opening: Misia – Priestor (Štiavnické Bane, 2020), Horizonty súčasnosti (Galerie M. A. Bazovského v Trenčíně, 2019), Hala (sympozium v Trenčíně, 2015) a dalších. Kresby a fotografie Kristíny Mičové se ve spolupráci se spisovatelem Jánem Púčkem staly součástí knihy Karpaty.

kurátorka: Viktória Pardovičová