KŘEST NOVÉ PUBLIKACE O UMĚNÍ VE VEŘEJNÉM PROSTORU PROLUKA POD VRŠOVICKÝM NEBEM

„NIC SE MŮŽE STÁT OBROVSKÝM POTENCIÁLEM PRO NĚCO.“

editor + texty: Denisa Václavová, Krištof Kintera
grafika: Libor Svoboda
producent: Nikola Böhmová, Markéta Černá  

Tereza Erbenová, Jan Jakub Kotík, Zbyněk Baladrán, Rudolf Samohejl, Matouš Lipus, Eliška Perglerová, Diana Winklerová, Krištof Kintera, Dekomunizace.cz, Tomáš Svoboda, David Böhm/jiří Franta, Richard  Wiesner, Jan Fabián,  Vladimír Turner, Adam Kovalčík, Matěj Al-ali, Libor Novotný, Epos 257, Robert Bárta, Dušan Zahoranský, Antonín Jirát, Jan Zdvořák, Jiří Kovanda, Stanislav Zámečník, Anna Hulačová.

Publikace ProLuka pod vršovickým nebem mapuje šestiletou existenci (2012-2017) ojedinělého projektu venkovní Galerie ProLuka. Tento netradiční výstavní prostor se nacházel na malém zanedbaném „území nikoho“ mezi vršovickými ulicemi Krymská a Ruská, jenž vznikl zbouráním bloku domů v 70. a 80. letech minulého století. Galerii zaměřenou na prezentaci dočasných děl zde iniciovali a po celou dobu kurátorsky vedli Denisa Václavová, kulturní organizátorka a dramaturgyně festivalu 4+4 dny v pohybu, a sochař Krištof Kintera, oba rovněž autoři publikace. Za dobu své existence se v ProLuce představilo více než 22 site-specifických projektů současných českých umělců.

V úvodní kapitole ozřejmují autoři publikace důvody, které je k iniciování venkovní galerie inspirovaly. Silný vztah k místu (oba ve Vršovicích prožili dětství a stále zde žijí) je přivedl k hledání možností, jaké by opuštěná proluka mohla v životě zdejší komunity hrát. Pravidelné instalování uměleckých děl a pořádání doprovodných kulturně-společenských akcí pak do této části Vršovic vneslo nový život a tím ji vlastně znovu etablovalo jako přirozené centrum městské části. Podstatná část publikace je věnována rozhovorům, které po ukončení činnosti galerie vedla Václavová s některými z vystavujících umělců. Čtenáři se zde nabízí možnost bezprostředně nahlédnout do myšlení lidí, kteří se zabývají možnostmi fungování a poslání současného umění ve veřejném prostoru a kteří k tomuto – dnes stále aktuálnějšímu – tématu přistupují citlivým, invenčním, ale i velmi (sebe)kritickým způsobem. Publikace obsahuje bohatou fotodokumentaci zachycující jednak „paměť místa“ v průběhu století, ale především všechny umělecké projekty, které Galerie ProLuka za dobu svého trvání představila.