Komentovaná prohlídka výstavy Darling a diskuze na téma DĚTI PORNA: Vliv pornografie na vývoj sexuality
6. 3. 2017
Komentované prohlídky
Prohlídky se zúčastní Elizabeth HAUST (Fotografie na FAMU), Mišo ORMOŠ (Ateliér Nových médií I), Filip KŮRKA (Ateliér Malby IV) a Markéta GARAI (Ateliér Kresby).
Skupinová výstava „DARLING” (česky „Miláček”) prezentuje tvorbu čtyř autorů narozených do velmi uvolněné porevoluční doby, která detabuizovala téma sexuality. Vyrůstali jsme v době, kdy u nás pornografie zažívala svůj největší rozkvět, v prostředí, kdy erotické fotografie pronikly i do masových médií, pornografie byla mnohdy i volně vystavená poblíž dětských časopisů v trafikách, televizní a rozhlasové pořady ve večerních hodinách věnovaly svou pozornost sexuálním tématům, nebo kdy se vysílaly reklamy na sex po telefonu. Dodnes si vybavuji, když jsem poprvé spatřila porno časopisy. Fascinovaly mě, protože jsem přirozeně nechápala, o co v nich jde. Neuměla jsem v té době ještě ani číst.
Naše generace prožívala pubertu, když už byl internet v každé domácnosti, většina z nás chatovala a měla zkušenosti s online sexem pomalu dříve než s reálným partnerem. Díky internetu nám pornografie byla přístupná už ve velmi útlém věku a nepotřebovali jsme nabýt plnoletosti k tomu, aby nám ji někdo prodal v obchodě. Dospěli jsme v době, kdy už po Praze byly desítky sexshopů a jejich návštěva nebyla považována za nemravnou. Naše generace tedy považuje tyto věci za běžné, ne-li samozřejmé.
Je však zdánlivě liberální doba opravdu tématu otevřená, či se tak pouze snaží působit? Skutečně už se smí nahlas mluvit o tématech, které jsou se sexem spjaty? O dopadu všude přítomné nahoty a sexuálních podtextů na vnímání žen ve společnosti? O tom, že když se společnost tváří, že respektuje homosexuální páry, tak jim zároveň nedopřává stejná práva jako těm heterosexuálním? O tom, že většina z nás se dívá na pornografii, ale pokrytecky odsuzuje práci v tomto průmyslu? O stále se zvyšující agresi v pornofilmech? O tom, že být promiskuitní je v pořádku pouze pokud o tom nezačnete mluvit veřejně a jste ještě k tomu ideálně mužem? O vyprázdněnosti, jež nahradila mystičnost? O lacinosti, jež nahradila smyslnost?
Podobných otázek by se jistě našlo ještě mnoho. Cílem výstavy není je zodpovídat, ani nikoho moralizovat, ale prezentovat čtyři odlišné pohledy a zkušenosti. Vyjadřovací médium i přístup každého autora je sice odlišný, ale spojuje nás právě tato doba a ptáme se: Co tato doba produkuje za společnost? Čeho jsme vlastně generace?
Markéta Garai
Galerie AVU (U Akademie 4, Praha 7) ___ www.avu.cz
