Kera – Night of the Fireflies

Instalace studia Kera propojuje dvě vzájemně se prolínající formy tichého mizení: vymírání světlušek v důsledku ztráty přirozeného prostředí, světelného znečištění a klimatických změn a postupný zánik gruzínské lidové architektury způsobený industrializací, úpadkem venkova a erozí tradičních řemesel. Společně odhalují, jak kulturní, společenské a ekologické znalosti mizí pod náporem moderní doby.

Globální úbytek světlušek se stal nenápadným symbolem zhoršování životního prostředí. Jejich světlo, které bylo kdysi běžnou součástí letních nocí, slábne pod tlakem ztráty přirozeného prostředí, používání pesticidů a zejména rozšiřování umělého osvětlení. Světlušky jsou pro své námluvy a životní cyklus závislé na tmě, vlhkosti a neporušených mokřadech nebo loukách, ale urbanizace a průmyslové zemědělství tyto biotopy fragmentují a znečišťují. Světelné znečištění dále narušuje páření tím, že jejich bioluminiscenční signály utápí v neustálém oslnění. Klimatická změna onu krizi dále zhoršuje změnami teplot, srážek a vzorců hibernace. Toto postupné mizení má ekologický i kulturní rozměr, přerušuje smyslové spojení mezi lidmi a přírodním světem a odhaluje, jak moderní jas, hluk a rychlost nahradily tichou tmu, která jim kdysi umožňovala prosperovat.

Zánik gruzínské lidové architektury signalizuje rozpad způsobu života, který byl kdysi zakořeněn v daném místě, materiálech a komunitě. Po staletí se kamenné a dřevěné domy, nádvoří a společné balkony vyvíjely na základě místních znalostí a zemědělských rytmů. Sovětská industrializace narušila tuto kontinuitu a nahradila regionálně charakteristické formy standardizovanými bytovými domy a továrními sídlišti. Po získání nezávislosti přispěl neregulovaný těžební průmysl k dalšímu přetvoření krajiny a vylidnění vesnic, čímž se přerušily vazby mezi lidmi a místem. S úbytkem venkovského obyvatelstva zmizeli i řemeslníci, kteří tyto tradice udržovali, a budovy tak chátraly – ne ve smyslu jednotlivých budov, ale celkově jako způsob života. Zůstala jen krajina fragmentů: stopy kulturního řádu, který byl nahrazen průmyslovým pokrokem.

Kera je architektonická kancelář, kterou založili Sandro Bakhtadze, Kote Gunia a Beka Gujejiani v gruzínském Tbilisi. Její jméno pochází z gruzínského slova kera (კერა), což znamená krb, ale současně také nese významy jako domov, rodina, oheň v nitru tradičního gruzínského domu nebo malý zdroj vyzařující teplo. Koncept kera rezonuje napříč kulturami i obdobími a vyjadřuje způsob života zakořeněný v lidské touze definovat a ohraničit svůj příbytek. V duchu východní filozofie se kera nechápe jako samotný dům nebo stěny, které jej tvoří, ale jako prostor mezi nimi oživovaný lidskou přítomností. Tato myšlenka tvoří základ názvu studia a odráží jeho snahu vyjádřit prostřednictvím architektonického jazyka místní způsob života. Studio Kera zvítězilo v otevřené soutěži Bienále architektury v Tbilisi 2024 (kategorie realizované projekty) se svou instalací Cenotaph, která je v současné době nominována na Cenu Evropské unie za současnou architekturu (Cenu Miese van der Rohe) 2026.

Instalace The Night of the Fireflies (Noc světlušek) je reflexí myšlenky mizejících znalostí, nevyhnutelné spotřeby kulturní a architektonické identity ve jménu pokroku a dopadu současného způsobu života na přirozené životní prostředí, a to se zaměřením na světlušky, které jsou v období antropocénu na pokraji vyhynutí.