Šum lesa a zpěv ptáků vytěsňuje zvuk motorových pil, cirkulárek, sekaček, traktorů a bagrů. Zvuky strojů a těžké techniky reflektují činnost člověka v krajině, do níž zasahuje. Ateliér Kateřiny Barabášové sídlí uprostřed šumavských lesů. Krajina, kterou pozoruje, se necitlivými zásahy člověka rychle mění před očima.

  

Název výstavy je slovní hříčkou známého přísloví. Zrcadlí současný svět, v němž je lidský faktor spouštěčem událostí a katastrof dopadající na společnost a prostředí kolem nás. Zobrazený svět je místem, jež obývají lidé a jiné bytosti, nejčastěji zvířata. Smyšlená stvoření jsou aktéry příběhů, tichými pozorovateli či vězni ve světě plném krutostí. Člověk zpodobněný jako osamělý individualista marně navazuje kontakt s dalšími bytostmi, rostlinami či zvířaty.

  

Výstava Jak se z lesa ozývá sestává z prací z posledních tří let. Část maleb vznikala v ateliéru na Šumavě, druhou část obrazů malovala v pražském ateliéru, v němž rok tvořila. Inspiraci k malbám hledá v aktuálním dění, prostředí vesnice a města, v mezilidských vztazích, reálných situacích či příbězích ze svého života. V nejnovějších pracích spojuje více technik, ať už olejomalbu, malbu akrylem nebo kombinaci tuše a akrylu.

  

kurátorka: Monika Beková