Juraj Gábor: Dívka před domem

Dívka před domem je projekt Juraje Gábora (1985), laureáta Ceny Igora Kalného, kterou obdržel od slovenských porotců při příležitosti VI. Zlínského salonu mladých v roce 2012. Samostatná výstava odkazuje nejen k uplynulé tvorbě tohoto mladého umělce, ale čerpá i ze sbírek Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, reaguje na nově otevřený prostor v budově 14 továrního areálu. To hlavní, čím se Juraj Gábor ve svém projektu zabývá, je téma obrazu jako stále aktuálního fenoménu, který lze zkoumat mnoha způsoby a stále nacházet nezodpovězené otázky.

V hlavním prostoru galerie vyroste více než sedmnáct metrů dlouhý jehlan zpodobňující „zrakovou pyramidu“. Tento pojem vychází z renesanční představy formulované L. B. Albertim, podle níž oko pozorující okolní svět představuje jakýsi maják prosvětlující prostor před sebou, s tím rozdílem, že z majáku světlo vychází, ale do oka naopak vstupuje. Hrot monumentálního objektu bude umístěn do výšky průměrného člověka (1,67 m). Od začátku umělec vede diváka a směřuje jeho pohled, který putuje nejdříve po vnějších stranách dřevěného objektu, později se návštěvník může dostat dovnitř objektu a sám se stát součástí pohledu někoho jiného. Uvnitř jehlanu, do něhož se bude moct po malých skupinkách vstupovat, bude umístěno hodinové video snímající krajinu. Kompozice k nám zády obrácených lidí může připomenout obrazy německého romantika Caspara Davida Friedricha.

Součástí instalace se stane kromě Gáborových prací také obraz Jakuba Schikanedera Dívka před domem(1907-1909) nacházející se ve stálé expozici galerie. Toto dílo však není pro Juraje Gábora ikonickým dílem, ke kterému se s obdivem odkazuje, ale skicou, jež analyzuje a podrobuje nové interpretaci. Obraz ze začátku století se dostává do kontaktu s filmem, fotografií a novými médii.

Juraj Gábor vystudoval Ateliér priestorových komunikácií u Antona Čierného na Katedře intermédií a multimédií při bratislavské VŠVU. Během studia absolvoval řadu domácích i zahraničních stáží, věnuje se tvorbě videí, performance, fotografií, staví objekty blízké architektuře, důležitým médiem je pro něj také kresba. Vedle pobytu na Estonian academy of Arts v Tallině absolvoval také dvě stáže v Jižní Koreji, právě zde se prohloubil jeho zájem o zkoumání přítomnosti, v níž se časem pohybujeme, prožívané „tady a teď“.