Vizuální vyjádření západního světa v krizi středního věku.

  

“V srdci savany, kde slunce líbá zemi zlatým teplem a vítr šeptá příběhy vzdálených zemí, existuje safari, které se nepodobá žádnému jinému. Není to jen cesta divočinou; je to cesta do říší představivosti, kde se snílci volně potulují a dobrodružství nezná mezí. Na tomto safari nejsou cestovatelé pouhými turisty, ale průzkumníky mysli, hledači skrytých pokladů v obrovském prostoru svých vlastních myšlenek. Pocházejí ze všech společenských vrstev a jsou hnáni společnou touhou přijmout výjimečné. Průvodci, ostřílení veteráni fantazie, vedou cestu s jiskřičkami v očích a mapou nakreslenou z hvězd. Znají každou stezku, každé tajné napajedlo, kam přicházejí sny, aby uhasili svou žízeň po životě. Jak safari postupuje, krajiny morfují a odrážejí neustále se měnící touhy snílků. V jednu chvíli se ocitnou v oblacích na hřbetě majestátního orla MiG-29, v další se ponoří do hlubin oceánu, obklopeni kaleidoskopem mořského života jako povstalci Rudého moře. Uprostřed vzrušení a úžasu ale existují zdi, překážky a výzvy, které je třeba překonat, či přeskupit. A proto průvodci jdou pořád dál, vždy Over Titled, ve snaze o nemožné. Neboť na tomto safari jsou jedinými limity ty, které ukládá samotná představivost. A nakonec se z něj nevynoří cestovatelé, ale architekti snů, připraveni dobýt nové hranice možností.“

  

Julius Reichel (*1981) se narodil v Kaplicích, žije a pracuje v Praze. Po vyhoštění z Akademie výtvarných umění v Praze, nastoupil na UMPRUM a absolvoval ateliér Intermediální konfrontace Jiřího Davida. Ironií osudu se v roce 2023 na Akademii výtvarných umění v Praze zase vrací již jako profesor. Reichel je intermediálním umělcem, který se zabývá tvorbou objektů a malbou, ke které přistupuje specifickým způsobem – malířské plátno v jeho chápání není definovanou a uzavřenou plochou, ale spíše východiskem či podkladem pro rozvíjení potenciálu tohoto média. Reichel se pohybuje ve fyzických hranicích malířského plátna s přesahy jak mentálními, tak technologickými – vrství v jednom obrazovém záznamu několik perspektiv, několik lineárních myšlenkových toků. Výsledný obraz pak prolíná množství informací zanesených do vizuální podoby z nejrůznějších sfér autorského vnímání reality a přijímaných podnětů. Určitý schematismus, který Reichelová díla spojuje, se pak stává jasně čitelným autorským rukopisem, přestože dešifrovat jeho obsahy je mnohdy nemožným cílem.

  

Holanďan Roel Jeroen van der Linden (*1982) je malíř, který dlouhodobě žije v České republice. Staleté kořeny jeho rodiny jsou však v, tehdy koloniální, Indonésii. Jak se dostal Roel k nám? Nejdříve studoval na Gerrit Rietveld Academy v Amsterdamu, aby pak, jistě k jeho prospěchu, pokračoval ve studiu v Praze v malířském ateliéru Jiřího Černického (a jeho asistenta Marka Meduny) na UMPRUM. Zde došlo k přirozenému seznámení a propojení se s malířskými druhy z tohoto (David Krňanský, Martin Lukáč) i sousedního Davidova ateliéru (Roman Výborný, Julius Reichel). Jestliže společným jmenovatelem těchto kolegů je pohyb v abstraktních či abstrahovaných malířských kreacích, když se neskrývají ani před vstřebáváním sociálního kontextu a intervencemi do prostoru galerií i mimo ně, Roel je jiný a svým způsobem komplexnější autor.