Absolventka pražské AVU (ateliéry prof. Miloše Šejna, Veroniky Bromové, Jiřího Příhody) a kandidátka na Cenu Jindřicha Chalupeckého za rok 2016 Johana Střížková představuje svůj intermediální projekt složený ze zkumavkových objektů, fotografických tisků specifických vědeckých nástrojů a působivé videoprojekce. Malá kyslíková událost úzce navazuje na úspěšnou výstavu The Great Oxidation Event, která proběhla v roce 2020 v GASK – Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. 

 

Koncepce Malé kyslíkové události je inspirována vědeckou teorií popisující událost z doby před 2,4 miliardami let, která nevratně změnila dosavadní chod celé biosféry. Drobné sinice se spojily s eukaryotickou buňkou a vytvořily první řasu. Následným řetězením došlo k vzniku dalších vývojových linií řas a tyto organismy si záhy podmanily celý svět. Postupně se z původní řasy vyvinulo široké spektrum různých životních forem a z jedné linie vzešly i cévnaté rostliny. Kyslík, který se procesem fotosyntézy začal ve velkém množství uvolňovat do atmosféry a dříve v ní chyběl, byl pro většinu tehdejšího primitivního jednobuněčného života toxický. Jen jeho producenti, tedy fotosyntetizující sinice, kyslík snesly; ostatní organismy, které se nedokázaly adaptovat, vyhynuly. 

 

Memento popsané události evokuje obdobnou situaci, v níž se teď nachází samo lidstvo. V průběhu historie se lidé – jako součást přírody – snažili vše živé i neživé kolem sebe podmanit, ovládnout. Částečně v tom byli úspěšní, ovšem nikoli beze zbytku. Lidé postupně, i díky prudkému rozvoji technologií, Zemi „kolonizovali“, omámeni mýtem o vlastní neporazitelnosti, a v touze po bohatství a blahobytu roztočili kola mašinerie, která se dnes někteří z nich urputně snaží zastavit. 

 

Multimediální výstava Malá kyslíková událost metaforicky naznačuje poselství, jež je zřejmé: Jsme na pokraji fatální proměny světa, jak ho známe. Možná i na počátku našeho zániku.