Jiří Procházka – Abstraktní fotografie 0.2

Abstraktní fotografie 0.2 je jednou z autorových prací, ve kterých tematizuje (zdánlivě nemožné) vytvoření abstraktní, a tedy nezobrazivé a neobrazné fotografie. Využívá reálné situace selhání fotoaparátu během záznamu hudebního vystoupení, kdy se výstupem stává namísto obrazu pouze zelená plocha vyplňující celý prostor fotografie. Tato situace i přes výslednou absenci obrazu ukazuje víc než kdy jindy ostatní z parametrů fotografie. Ta totiž jako standardní výstup fotoaparátu obsahuje údaje o místě pořízení a čase jejího vzniku. Výstup takového typu dovoluje zamyslet se nad některými z charakteristických parametrů digitální fotografie odkrývajících lépe podstatu tohoto média. Výsledná estetika navazuje na práci českého fotografa a průkopníka nezobrazivé fotografie Jana Svobody (1934 – 1990), který v sedmdesátých a později osmdesátých letech dvacátého století pracoval s fotografií způsobem zdůrazňujícím její objektovost a hmotnost. Jeho kompozice z této doby zachycují fragmenty, útržky nebo celé stohy fotografických zvětšenin, tématizujících médium fotografie v dobovém kontextu výtvarného umění a média samého. Známé jsou pak především role fotografií dovolující divákovi nahlédnout pouze na část jejího obrazu. Směřuje tím k vnímání obrazu způsobem umožňujícím vyznění snahy o přiblížení tohoto média směrem třeba právě k sochařství či malbě. Zájem o dosažení dojmu objemu a hmotnosti zobrazovaných objektů je charakteristický nejen pro práci Jana Svobody, ale i pro médium fotografie samotné. Fakticky se jedná právě o jednu z elementárních vlastností tohoto média. Svobodova práce pak jakoby dekonstruovala tyto základní principy a vytvářela obraz na nich založený, stejně jako obraz dovolující vyznění těchto principů divákovi svoji otevřeností a specifickou estetikou pohybující se někde na pomezí snapshotu a Cezannova zátiší. 

Jiří Procházka (1996) je studentem katedry fotografie FAMU v Praze. Jeho autorská tvorba se vyznačuje zacházením s časovostí a s ní spjatou symbolikou. Fotografii využívá jako prostředek k uvažování nad východisky svých prací nežli pouze jako svébytné formální médium. 

Vernisáž a prezentace: 18. 6. 2020 od 18:00

Výstava: 19. 6. – 19. 7. 2020 

Kurátor: Petr Krátký