Jiří Petrbok je ikona současné malby. Rád vytváří nejrůznější postavy a převádí je v bytosti dnešního hypebeast světa do svých obrazů. V brzkých letech jeho malířské kariéry se jako nadčasové, osobní téma zjevuje oděv, převleky a stylizace figur. Možná k tomu přispěl i fakt, že ve svém životě “oblékl” různá specifická zaměstnání, která se stala inspirací a často se promítla i do jeho tvorby. 

 

V devadesátých letech vznikl jeden z nejzajímavějších a nadčasových obrazů s názvem Princezny v mlíku. V tom čase již působil na Akademii výtvarných umění v Praze a byl asistentem prof. Jitky Svobodové, než se později stal vedoucím ateliéru kresby v roce 2011. Mléčné panorama seskládané z řady figur se objevilo na několika důležitých místech po Praze (např. v rámci projektu Amoya, na Václavském náměstí). Dokonce se stalo poutačem pro reklamu obchodního řetězce Erotic stores, kde si Petrbok chvíli přivydělával jako prodavač v sexshopu.

 

Obraz vznikl v roce 1998 v ulici V Horní Stromce, která je pár metrů od galerie PLATFORMA 15, kde je nová verze obrazu nyní vystavena. Jak sám řekl: „Takhle jsem už maloval ve druháku na Akádě. Vzpomínám si, že mě tenkrát málem vyhodili. Místo povinného zadání ‘protifašističtí bojovníci’, jsem udělal něco jako trojjediného ‘Boha’ soudce, který ale už tenkrát vypadal jako tyto ‘Princezny'”.

 

Petrbokův obraz princezen, může podbízet ke kontroverzi. Kdo je pravá princezna? A existuje rytíř? Jakou společnost vůbec seskupení ukazuje? Figury, které reprezentují rozlišné charaktery postav, které se špatně identifikují dle pohlaví, se prolínají malířskou tvorbou Petrboka dlouhodobě. Vždy ho zajímalo, jak se člověk s jeho vnitřním, osobním prožíváním světa, může proměnit skrze oděv. Tato záliba pramení zřejmě i ze zájmu o aktuální trendy v oblékání a taky o nejrůznější formy fetiše a jiných erotických úchylek. Módní prvky uvozují dobu, ve které obrazy vznikají. Proto si také Princezny v mlíku zasloužily revizi a vznikl nový obraz, který byl zároveň inspirací k paralelnímu, stejnojmennému cyklu. Všeobecně se Petrbok rád navrací ke starým dílům a na způsob alchymisty s nimi dále pracuje a proměňuje. Současné otázky genderu, technologií, robotiky a kybernetiky, to vše zhodnocuje s odstupem 25 let.

 

V podzimní sezóně fashion weeků a šokující atmosféře globálních katastrof se výstava pokouší ukázat jednotlivá díla v konceptu módního lookbooku, který předchází hlavnímu aktu, tedy catwalku. To především umocňuje série domalovaných obrazů na vytržených stránkách z modních časopisů, které Petrbokovi mnohdy slouží jako předlohy pro velkoformátové malby. Čím se vůbec trápíme, když máme všechny možnosti světa? Tahle otázka je stěžejním statementem aktuální výstavy.

 

V návaznosti na historii místa, v němž se nachází galerie PLATFORMA 15, se odůvodněně objevuje právě tato nově vzniklá série Jiřího Petrboka. Původně sloužící prostory mlékárny, které fungovaly od roku 1958, se tak podařilo znovu ponořit do bílé mlhy. Petrboka proto napadlo pokračovat na cyklu a znovu přetvořit triptych princezen, které se nacházející v mléčné mlze a stávající se patronkami galerie.

 

Kde je dobro, je i zlo. Postava ďábelské Červené karkulky, tyčící se nad všemi ostatními figurami, v dlouhém vertikálním pásu z roku 2008 v červeném tónu je mementem mori nejmladších generací. Stejně jako Jiří Petrbok máme štěstí, že nejsme v roli soudce a na tuto profesi zkoušet nemusíme.

 

Kurátorka: Karolína Juřicová