Jiří Patera - Bez názvu, před 1960

Malíř a pedagog Jiří Patera (1924 – 2003) patří k nejvýznamnějším osobnostem plzeňské výtvarné scény.
Výstava jeho děl není retrospektivou. Zaměřuje se na vrcholné období jeho tvorby v 70. až 90. letech 20. století. Ukazuje na Paterovo v plzeňském prostředí osamocené místo v rozvíjení tzv. strukturální malby 60. let, v níž uplatňoval filozoficky hloubavý abstrahující model krajiny. Na výstavě se mohou návštěvníci setkat jak s obrazy ze sedmé dekády minulého století, jež jsou harmonické, prostoupené vnitřním jasem, tak s kolekcí maleb niterně znepokojivých, naplněných kolizemi a dramaty.
Jiří Patera, díky svému tíhnutí k francouzské moderně a školení u M. Salcmana usiloval o dokonalost formálního a barevného pojetí obrazu. Všechna místa na jeho obrazech mají svou dynamicky odstupňovanou logiku umístění, dominantní ohniska a body. Malbou, jejím filozofickým obsahem Jiří Patera nevyjevoval konkrétní krajinu, směřoval k postižení povahy jejího přírodního světa, k propojení země, vody, ohně a vzduchu.