Jiří Dolinski, autodidakt malující pro osobní potěchu, z vnitřní potřeby, vytvářející umění mimo akademický rámec, mimo prostor běžných institucionálních forem. Autor, malující na kusy starého nábytku, které nalézá u popelnic v blízkosti svého bydliště, překližky, desky a jiný recyklát. Samorost, který již překročil své vysněné vzory, minimálně ve formě vlastní svobody při vytváření jednotlivých obrazů, kreseb a koláží, poprvé opouští prostředí Moravy a vydává se představit své poslední práce do hlavního města naší vlasti.

 

Možná byla jeho malba z počátku jen koníček a únik z reality. Možná… Nyní již však překročila hranice vytyčené prostorem svého vzniku a její kontinuita a proměna vytváří dialog s divákem, který již měl tu čest se s Dolinskim setkat. S autorem, který neustále cíleně volí minimalistické formy, které může vytvářet i v prostředí unifikované zástavby – kuchyně a balkonu panelového bytu.

 

kurátor: Adam Vrbka

 

https://ffffffffffffffffffffffffffffff.com/