Jaroslav Benda 1882–1970

Jaroslav Benda 1882–1970

Vernisáž: úterý 6. 6. 2017 od 19 h – bude propojena s celoškolní výstavou Artsemestr léto 2017
Výstava potrvá do: 15. 7. 2017
Galerie UM, UMPRUM, nám. Jana Palacha 80, Praha 1
Otevřeno: pondělí až sobota 10–18 hodin
vstup zdarma

Název aktuální výstavy v Galerii UM více než naznačuje, že je věnována typografovi a grafikovi Jaroslavu Bendovi. Výstava Jaroslav Benda 1882–1970 se soustředí především na autorovo knižní dílo, a to zejména v oblasti typografie.

Celá výstava je koncipována jako improvizovaná knihovna. „Nedejte se však zmást, naším cílem není představit primárně jeho knižní dílo, ani grafický design, chceme se zamýšlet zejména nad typografiíi a užitím písma jako takového. Jedenadevadesát chronologicky seřazených publikací, představujících zhruba jednu třetinu Bendova knižního díla, zde slouží jako příklad, na němž jsou konkrétní postupy a principy jeho tvorby dobře rozpoznatelné“,  říká k výběru vystavených prací kurátorka Petra Dočekalová. Prezentované knihy jsou rozděleny do šesti skupin. V časové ose, až na samé počátky Bendova díla, se zmíněné skupiny mezi sebou volně prolínají a řetězí, takže kromě prvotního úmyslu představit jeho písmařské dílo v dostupné úplnosti, přibližují také obecný dobový kontext.

Jaroslav Benda se stal zdrojem inspirace nejen svým vrstevníkům a žákům, ale také nastupující generaci výtvarníků. Z nich je třeba jmenovat především Josefa Týfu a připomenout jeho abecedy Juvenis a Academica, nebo Jiřího Rathouského, který na Bendovo tvarosloví navázal v písmech Intergothic Titling nebo Barell Gothic. „Vydáme-li se na cestu zpět po trase významných českých typografů, z jejichž práce je patrný respekt k odkazu autorů předchozích generací, tedy po trase, jíž kráčeli Jan Solpera, Josef Týfa, Jiří Rathouský, Oldřich Menhart a další významní čeští písmaři, zavede nás logicky a bez velkých zatáček k Jaroslavu Bendovi.“ vysvětluje hlavní motiv výstavy druhý z kurátorů, asistent Ateliéru tvorby písma a typografie Radek Sidun. 

Jaroslav Benda bývá často zmiňován ve spojitosti s Vratislavem Hugo Brunnerem a Františkem Kyselou, neboť stejně jako oba jeho vrstevníci, zasáhl do mnoha odvětví výtvarného umění. Nejčastěji je však spojován s knižní a typografickou tvorbou, protože stál na počátku obnovy umělecké úrovně české knihy. Mezi Bendovy „hmotné“ výsledky práce patří různé realizované knižní obálky, návrhy písma, plakátů a mnoho dalších prací. Výstava se soustředí na Bendovu knižní produkci, přesněji řečeno na jeho typografické dílo prostřednictvím knižních ukázek. V časové ose, až na samé počátky Bendova díla, se zmíněné skupiny mezi sebou volně prolínají a řetězí, takže kromě prvotního úmyslu představit jeho písmařské dílo v dostupné úplnosti, přibližují také obecný dobový kontext.

Kurátoři: Petra Dočekalová, Radek Sidun
Spolupráce: Tomáš Brousil, Karel Haloun
Architekti: Matyáš Švejdík, Šimon Marek