Výstavní projekt My a ti druzí představuje fotograficko-reportážní tvorbu Jarmily Štukové v rozsáhlejším tematickém kontextu. Zabývá se šesti specifickými a problematickými situacemi z oblasti Asie a Afriky. Vybrané okruhy ovlivňují přímo geografické lokality, ale i globální environmentální poměry, sociálně-psychologické aspekty společnosti, ale zejména bezpečnost našich životů a charakter žití dalších generací. Většina z příběhů je nám mentálně i distančně vzdálená, avšak přesto se nás týká a rozhodně dotýká. Díky pouhým střípkům z médií jsou naše názory mnohdy zkreslené či stereotypní. Výstava proto nabízí poznání témat a lokalit objektivně, v souvislostech a doslova z různých úhlů pohledu.

 

Výtvarné zpracování výstavy akcentuje ústřední myšlenku, která spočívá ve zhmotnění pomyslného vztahu mezi námi a “těmi druhými”, jejichž životy jsou zachyceny na fotografiích. Jaký je mezi námi rozdíl, co máme společného, čeho bychom si měli vážit a co se od sebe můžeme navzájem učit? Scénografie výstavy vytvořená unikátně pro prostor Artia pomáhá k zodpovězení nejen těchto otázek. Současně zrcadlí naše vnímání a vybízí k dalšímu poznání či dotazování. Pochopení alespoň částečných souvislostí a odvaha ponořit se do zdánlivě vzdálených problémů by mělo napomoci ke vstřebání nelehkého autentického obsahu, zdokumentovaného a zejména zažitého přímo autorkou. 

 

Jarmila Štuková (*1979) vystudovala pražskou DAMU. Po absolutoriu se začala věnovat dokumentární fotografii a reportážím. Od roku 2005 se zaměřuje na země sužované válečnými konflikty, chudobou či sociálními problémy. Mezi mapovaná dokumentární témata patřila v minulosti např. dětská prostituce v Etiopii, zemětřesení na Haiti, kyselinové útoky v Indii, násilí na ženách v Afghánistánu či válka s Islámským státem v Sýrii a Iráku. Pohybovala se nejen na frontových liniích, ale také v uprchlických táborech, nemocnicích a válkou destruovaných městech. Je autorkou fotografií oceňované knihy Ten druhý život, věnované českým vojákům na zahraničních misích. Spolupracovala na mnoha sociálních televizních dokumentech např. Ženy v zemi Tálibánu, Iráčanky, Nezlomené či S mámou v base. V roce 2023 uvedla do kin časosběrný dokumentární film Moje nová tvář o ženě, která přežila kyselinový útok. Třináctkrát získala ocenění ve fotografické soutěži Czech Press Photo. Její fotografické soubory uspěly také v zahraničních fotografických soutěžích, např. The Mono Awards či Annual Photo Awards. 

  

kurátorka: Alžběta Krajčíková

texty: Jakub Szántó, Alžběta Krajčíková

scénografie výstavy: Pavel Morávek