Jana Zhořová: Ohrádky

Galerie Cella pokračuje i v roce 2015 ve své výstavní činnosti zaměřené na akční a performační uměleckou tvorbu. Konfrontuje vizuální umělce české a zahraniční, dává prostor především mladým tvůrcům dosud neetablovaným v uměleckém a výstavním provozu, ale prezentuje rovněž tvůrce vyzrálé, kterým je vlastní určitá radikalita a otevřenost projevu. První výstavou v roce 2015 se představí Jana Zhořová.

Jana Zhořová (1986) je absolventkou malířského ateliéru vedeného Františkem Kowolowským na Fakultě umění OU V Ostravě. Jako řada dalších absolventů tohoto ateliéru opakovaně „přešlapuje“ mimo území malby k obecnějšímu chápání práce s obrazem. To ústí k využívání fotografie, pohyblivého obrazu, objektu i práce s tělem, které společně vytváří rezervoár možností zvolených na základě konkrétního konceptu. Přítomnost konceptuálního uvažování je v tomto způsobu práce velice častá a mnohdy prioritní. To je dáno přístupem k médiu malby ve vztahu k interdisciplinárním polohám, které se v autorčině myšlení profilují do společenských otázek, genderových otázek apod.
V duchu tohoto přístupu koncipuje autorka i výstavu „Ohrádky“. Tématem jsou limity a předurčené hranice, ve kterých žijeme a myslíme. Nejen fyzické ohrádky, ale i psychické mantinely, které jsou nám vštěpovány, nás posouvají určeným směrem. Společnost je vytváří a dlouhodobě předává, takže je často necítíme jako způsob omezení, ale jako normu. Jsme omezeni i našimi potřebami, které nás do konkrétní společnosti začleňují. Limitující hranice nevnímáme často jako omezení, ale jako způsob naší ochrany, nad kterým nemusíme přemýšlet. Prostě jsou a za ně ani nechceme, protože nechceme být dobrovolnými outsidery – genetika nám velí být členem skupiny. 
Systém vytváří až diktuje podmínky, co všechno je pro pobyt v něm potřeba a nabízí pocit štestí, pokud tyto potřeby uspokojujeme.
Výstava představuje metaforický způsob přemýšlení a vizualizace těchto pochodů, které jsou stanovovány celospolečensky, ovšem jsou řešeny jednotlivcem velmi osobně.