Jan Šerých – Black Sabbath / ABBA

Díla Jana Šerýcha (*1972) jsou velmi rozmanitá. Jeho abstraktní a minimalistická tvorba má často technologický základ. Nejprve využíval techniku malby, poté, ovlivněn novými médii, začal pracovat s počítačem a internetem. Neodmyslitelnou součástí prezentace jeho díla je také tisk. Autor pracuje s nalezenými informacemi, které vytrhává z bezčasí či virtuálna – s obrázky, snímky z Google, informacemi, daty, znaky, kódy i texty. Tyto odkazy jsou často mnohoznačné a jejich sdělení a vtip v divákovi záměrně vzbuzuje rozpačitost. U Šerýchových děl se obvykle můžeme rozhodnout, zda se na ně chceme dívat, nebo je budeme číst.

Ve foyer Galerie moderního umění v Hradci Králové autor představí svou instalaci Black Sabbath / ABBA (2002) ze sbírky GMU. Tato práce sestávající z 12 rozměrných písmen, z nichž lze poskládat název proslulé heavymetalové skupiny, už byla prezentována vícekrát na různých místech a pokaždé v jiné podobě. Vůbec poprvé ji Jan Šerých vystavil v pražské Galerii Václava Špály v roce 2002. O jednu ze stěn volně opřel písmena A B B A, čímž vznikl odkaz na známou švédskou popovou hudební skupinu, zatímco zbylá písmena umístěná u protilehlé stěny se vzájemně překrývala a jen podle názvu díla bylo možné rozklíčovat, o jaké litery asi jde. V roce 2004 v Drážďanech potom všechna písmena prezentoval ve skrumáži, takže daleko více působila jako vizuální objekt nežli text. Jednotlivé litery tedy fungují jako prostředek ke skládání příběhu, jako stavební prvek slov nebo obrazu. Lze je seskládat i do podoby La Basta (z italského basta – dost, stačí). Vystavena zůstává vždy celá sestava písmen, jejich prostorovým rozmístěním je však pokaždé kladen důraz na jiné sdělení. Jelikož se autor živí také jako grafický designer, při nahlížení díla je důležité pozorovat rovněž zvolený font, který umožňuje litery číst i jako číslice. Jak Jan Šerých uchopí dílo s odstupem času nyní?