Jan Honsa – Samotář se srdcem venkovana

Další výstava z cyklu významných osobností české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století je věnována malíři a grafikovi Janu Honsovi (1876–1937), který studoval v proslulé krajinářské škole Julia Mařáka na pražské Akademii. Jak podtitul výstavy napovídá, již od mládí byl svým založením samotář s pevnými vazbami k venkovu a rodnému kraji. Kromě studií, několika zahraničních cest a víceméně nuceného pobytu v Praze ve válečných letech prožil téměř celý život v Běstovicích u Chocně a zdejší krajina se pro něj stala základem tvůrčích inspirací.

Prezentovaná kolekce děl pochází z mnoha veřejných i soukromých sbírek a sleduje postupné proměny Honsovy tvorby, která je založena na hlubokém sepětí s přírodou. Zatímco raná díla se odvíjí v intencích poetického realismu a náladových kontemplací, později na významu nabývají stylizované, dekorativní kompozice. Honsův malířský styl krystalizuje do osobité a nezaměnitelné polohy, která představuje originální linii v zobrazování českého venkova na počátku minulého století. Příznačná je zejména výrazná neoimpresionistická technika a živá barevnost evokující až barvotiskové vzezření.

kurátorka: Pavlína Pyšná

místo konání: 1. podlaží budovy 14