Jako obraz
Jako obraz
Výstava Ateliéru Malba II, FAVU VUT v Brně
Umělci: Alžběta Bačíková, Nina Grůňová, Anne-Claire Barriga, Marie Lukáčová, S.d.CH., Ondřej Homola, Michal Kříž, Katarína Hládeková.
Kurátoři: Luděk Rathouský a Jiří Franta
Vernisáž 14. prosince 2015 v 19 hodin
Výstava potrvá od 15. prosince 2015 do 10. ledna 2016
—
Jako obraz
“ Vyzvedni mě z plochy, velkého obrazu v těžkém zlatém rámu.“ Tak začíná krátká báseň Jako obraz současného lotyšského básníka Karlise Verdinše. Tento motiv jsme si vypůjčili jako metaforu vnímání pozice média malby a vytváření obrazů. Obrazy chceme vnímat v širším smyslu přesto, že jsme spalováni touhou chápat se tužky, štětce a barev. Chceme se nespokojovat s tradiční rolí obrazů, jakkoli se nám to daří či nedaří. Chceme vystavovat obrazy fyzikálním jevům mechaniky a uvádět je do nevšedních situací a to obrazně platí i ve smyslu kulturně sociálním.
Oslovili jsme tři absolventy našeho ateliéru, kteří nám nezmizeli za obzorem, ale jsou tu a tam v námi obývané galaxii vidět. Ty jsme požádali, zda by si zkusili vybrat někoho ze svých mladších kolegů, ideálně z našeho ateliéru Malba II, nebo z jakéhokoli ateliéru FaVU v Brně, a ve spolupráci s nimi se účastnili takto koncipované výstavy. Tento výběr by, jak doufáme, měl nastavit zrcadlo našim studentům, kterým se daří zabydlit se pod křídly představených, a nám pedagogům, kteří do nich vkládají přehnané ambice a naděje.
Oslovení umělci a jejich vybraní kolegové: Alžběta Bačíková si vybrala Ninu Grůňovou, ale bude úzce spolupracovat bude s Anne-Claire Barriga, Marie Lukáčová,S.d.CH. Michal Kříž si vybral Marii Lukáčovou, Ondřej Homola Katarínu Hládekovou.
Kurátoři Luděk Rathouský a Jiří Franta budou spolupracovat s ateliérovým kolektivem Malby II.
Na prostorové instalaci se budou podílet
– Markéta Štefková stážistka z Avu v Praze (Na koni, V koupelně)
– Dita Valerianová (Mravenci na dece, Na hovno, na co si stěžuješ, Jim Beam)
– Zita Kyselová, (Vemeno 1,Parazit)
– Zuzana Hanáčková (Důchodce)
– Hana Destičková (Slabá polévka)
– Jakub Tasovský, (Inteligentní rám)
– Kamil Rujbr (Pocta Janu Palachovi, Původně to byla zlatá mládež)
– Barbora Kachlíková
– Tereza Demková
Site specific projektem do prostoru kavárny byla pověřena na základě soutěže Zita Kyselová studentka druhého ročníku, která se nechala unést historií budovy, v níž sídlí Galerie NoD a kavárna a připravuje na základě izraelských filmových plakátů sérii obrazů. Současně s ní bude v prostorách kavárny vystavovat provokativní sérii koláží pod názvem Panenky Tereza Demková, která je v současnosti na stáži na AVU v Praze.
Luděk Rathouský a Jiří Franta
—
Obraz jako součást instalace
Obrazy se mohou vystavovat různými způsoby. Buď se podle zřejmých a předem promyšlených souvislostí a témat klasicky rozmístí, nebo jsou uspořádány netradičně. Pak je ovšem vnímáme zcela odlišně odlišně než v prvním případě a jsme nuceni se zamýšlet nad tím, jaké jsou důvody nezvyklé instalace.
Vzpomínám na výstavu, kde byly obrazy záměrně vystaveny tak, aby neměly patřičný odstup, což nutilo diváky vnímat jen detaily, ale nikoliv celek a už vůbec ne celou skupinu obrazů najednou. V jiném případě získaly jednotlivé obrazy smysl až tehdy, když byly podle předem zvoleného konceptu uspořádány do určitých sestav, aby odpovídaly danému záměru a také výstavnímu prostoru, aby ho ovládly a vytvořily určitý rytmus, podobně jako v hudební skladbě nebo v básni. Zdeněk Beran kdysi vystavil své obrazy „naházené“ na hromadě tak, že vlastně popřel jejich tradiční funkci. Jindy vystavil obraz se zrcadlem tak, že diváci mohli vnímat obě strany zároveň.
Tentokrát zvolili autoři koncepce Luděk Rathouský a Jiří Franta experimentální postup, kdy se obrazy různých umělců staly součástí jakéhosi „sendviče“, takže tvoří jednotnou a zároveň různorodou instalaci, v níž se setkávají napůl ukrytá díla rozdílného zaměření, vyzařující energii různého druhu a intenzity. Obrazy tak ztrácejí původní význam, ale ve výrazně změněných podmínkách a souvislostech získávají nový smysl.
Jiří Machalický
