Jak je důležité býti v (pohyblivém) obraze

Národní galerie v Praze uvede ve Veletržním paláci nový dlouhodobý program Prostoru pro pohyblivý obraz první výstavou nazvanou „Jak je důležité býti v pohyblivém obraze”. Název mimo jiné odkazuje k titulu přednášky dánské teoretičky umění, umělkyně a emeritní profesorky Amsterodamské univerzity Mieke Bal reflektující sémiotiku a ontologii obrazu. Rozhodnutí otevřít nový prostor s programem zaměřeným primárně na video a film reaguje na dosavadní absenci těchto médií ve sbírkách moderního a současného umění Národní galerie v Praze.

První výstava představí práce portugalských umělců Mariany Calo a Francisca Queimadela, americké umělkyně Rachel Rose, francouzského umělce Aureliena Fromenta a samotné Mieke Bal, která svojí přednáškou cyklus zahájí. Z české scény se v úvodní výstavě objeví díla Daniela Pitína a Romana Štětiny.

Prostor pro pohyblivý obraz využije mimořádné a dlouhodobě opomíjené prostory přízemní haly Veletržního paláce, a to v architektonické úpravě rakouského umělce Josefa Daberniga. Vizuální identita je prací věhlasného britského umělce Liama Gillicka, jehož tvorba bude zastoupena také médiem videa a nástěnné instalace.

Projekt je výsledkem kurátorské spolupráce šéfkurátora Národní galerie v Praze Adama Budaka, Jana Kratochvila a Piotra Sikory.

Mieke Bal: Art Moves: The Importance of Be(com)ing a (Moving) Image

20. února 2015, 19.00 hodin, vstup zdarma

U příležitosti otevření Prostoru pro pohyblivý obraz bude přednášet kulturní teoretička, kritička umění a filmařka Mieke Bal o politice obrazu. Výchozím bodem její přednášky je filozofie obrazu jako materiálu i pohybu podle Henriho Bergsona, která vede ke vnímání obrazu ve třech souběžných rovinách pohybu – obrazu samotného, diváka na výstavě a emocionální ostrosti, kterou obrazy vytváří. Na názorných příkladech děl současného umění, které pracují s tímto trojím pohybem, představí vizi politického umění, které není „o“ politice, ale intervenuje do roviny „politiky“. Trojí pohyb, který je obrazu jako takovému přímo vrozený, je současně základem akce, aktivace i aktivismu.

Národní galerie v Praze, Veletržní palác, Praha 7
(Přednáška proběhne v anglickém jazyce.)

OBRAZOLAM (1. část) – Panelová diskuse u příležitosti výstavy Jak je důležité býti v (pohyblivém) obraze

20. února, 2015, 17.30

Josef Dabernig, Francisco Queimadela, Daniel Pitin, Roman Štětina
Moderují Jan Kratochvil a Piotr Sikora.

Zveme Vás na panelovou diskusi doprovázející otevření výstavy Jak je důležité býti v (pohyblivém) obraze. Pro hlubší pochopení výstavy jsme vyzvali čtyři z umělců participujících na výstavě k diskusi nad několika otázkami, které vyvolávají samotná vystavená díla. OBRAZOLAM, parafráze názvu videa Romana Štětiny (Jazykolam), vyzdvihuje aspekt kontinuity obrazů, zároveň může být chápán jako moment nejistoty nebo hrozící chyby. Diskuse se bude týkat v odkazu k výstavě esenciálních otázek proč a jak vystavovat pohyblivý obraz v galerijním prostoru. Zvláštní pozici pak bude mít Josef Dabernig, jenž není pouze umělcem zaměřeným na médium videa, ale zároveň velmi precizním scénografem a architektem prostor, ve kterých se video a film prezentuje. Jeho idea konceptuálního kina je zároveň implementována do samotné výstavy.

Josef Dabernig; narozen 1956. Rakouský umělec orientovaný na video a film, jeho tvorbu provází silný důraz na výstavní architekturu. Charakteristický je pro něj důraz na systematičnost a minimalistickou vizualitu. 

Marianna Caló & Francisco Queimadela, portugalští umělci; narozeni 1984 a 1985. Od roku 2010 pracují jako umělecká dvojice s médii videoinstalace, filmu, objektu a site-specific.

Daniel Pitín, český umělec; narozen 1977. Jeho hlavní vyjadřovací prostředek je malba odkazující k modernistické vizualitě, podobný princip odráží i ve svých videích. 

Roman Štětina, český umělec; narozen 1986. Hlavním zájmem jeho tvorby je vazba zvuku a mluveného slova šířeného klasickými médii rozhlasu a televize vůči obrazu. 

OBRAZOLAM (2. část) – Panelová diskuse u příležitosti výstavy Jak je důležité býti v (pohyblivém) obraze

Druhá polovina měsíce března, datum bude upřesněno podle časových možností zahraničních umělců.

Aurélien Froment, Liam Gillick, Rachel Rose

Moderují Jan Kratochvil a Piotr Sikora.

Připravili jsme také druhou panelovou diskusi s dalšími z umělců výstavy Jak je důležité býti v (pohyblivém) obraze. Tentokrát se jí zúčastní Aurélien Froment, Liam Gillick a Rachel Rose. Nad rámec nezbytných a očividných témat ontologie a sémiotiky pohyblivého obrazu dojde také k diskusi o vizuální identitě muzea. Liam Gillick je totiž na výstavě zastoupen nejen svojí prací v médiu videa, ale také svojí textovou nástěnnou instalací, jejíž charakter adaptoval pro ucelenou vizuální identitu Prostoru pro pohyblivý obraz. 

Aurélien Froment, francouzský umělec; narozen 1976. Jeho tvorba pokrývá širokou škálu médií od filmu, fotografie až po text. 

Liam Gillick, britský umělec; narozen 1964. Pracuje se širokou škálou médií, od velkoformátových instalací, tisků, hudby a textu až po vlastní kurátorské projekty a teoretickou publikační činnost. 

Rachel Rose, americká umělkyně; narozena 1986. Video ukotvuje ve specifických prostorových instalacích.