Hugo Demartini…a měl rád ženy

Národní galerie v Praze představuje ve Veletržním paláci dalšího výjimečného umělce z generace, která se začala na české výtvarné scéně výrazně prosazovat v šedesátých letech 20. století. Po retrospektivě malíře a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka (1932) následuje velká přehlídka tvorby sochaře Huga Demartiniho (1931-2010). Oba umělce pojilo dlouholeté přátelství od dob studií na pražské Akademii. V příštím roce pak Národní galerie uvede retrospektivu malíře Jana Kotíka (1916-2002).

Výstava Huga Demartiniho zahrnuje díla v časovém rozmezí od roku 1956 do počátku devadesátých let ze všech nejdůležitějších období jeho umělecké dráhy. Poukazuje na Demartiniho originální přínos českému sochařství druhé poloviny 20. století, který se zakládá především na jeho odvaze k experimentu. Výstava sleduje pozoruhodný vývoj, jímž umělec prošel, od tradičního figurálního sochařství přes informel ke konstruktivním tendencím šedesátých let, kdy vytvářel charakteristické reliéfy a objekty z chromových koulí a podnikal radikální experimenty s náhodnými kompozicemi zasahujícími do oblasti akčního umění. Pozornost samozřejmě věnuje i dalším proměnám v sedmdesátých a osmdesátých letech, návratu k prostému sochařskému materiálu v sádrových modelech opuštěných míst a krychlových destruovaných objektech.

Velká přehlídka sochařovy tvorby je podpořena originálním výstavním řešením architektonického týmu pod vedením Federica Díaze. Součástí výstavy je studio s interaktivními hrami na témata: okamžitá socha, stavba a řád, objekt. Připraveny jsou také otevřené výtvarné dílny pro rodiny s dětmi, výtvarné herny, workshop pro dospělé a série komentovaných prohlídek s odborníky a lektory.