Hranice člověka

Hranice člověka je závěrečnou prezentací stejnojmenného projektu, kterou tvoří jednotný, kompaktní objekt navržený speciálně pro vstupní prostor Galerie moderního umění v Hradci Králové. Instalace představuje skupinový portrét sestavený z individuálních příspěvků mladých autorek a autorů – studentek a studentů Katedry výtvarné kultury a textilní tvorby Univerzity Hradec Králové, kteří se zúčastnili projektu specifického výzkumu.

Ve vizuálně přesycené kultuře současnosti se vytrácí tradiční význam portrétu. Jak se mění jeho role – a co dnes vlastně znamená zobrazit člověka? Selfie a další portréty hvězd a hvězdiček virtuálních světů bombardují naši mysl, zahlcují oči i představy. Co ještě dodat, jak informace třídit, jak může vizuální umělec inovativně pracovat s lidskou podobou? Jestliže sociální sítě určují nový jazyk, jak prolomit ledy vizuálních klišé, která nám předkládá současná globální společnost? „Lámat si hlavu“ nad podobnými otázkami byla první z výzev, která stála na začátku příprav výstavy.

Jedním z klíčových tematických směrů, které zásadně ovlivnily uvažování o lidských hranicích a možnostech autoportrétu, se stalo soustředění na oblast neviditelného – na ty aspekty osobnosti, jež sice zůstávají oku skryté, avšak zásadním způsobem formují naši podobu i vnímání vlastní identity. Společně jsme si kladli otázku: Nejsou právě tyto skryté struktury základními stavebními prvky nejen lidského subjektu, ale i všech komplexních systémů?

Od technických soustav – kabeláží, spojů a procesorových jader, vnitřních strojových mechanizmů či podzemních potrubí – přes organické a ekologické systémy: ponorné řeky, atmosférické jevy, transpiraci rostlin, pohyby zemské kůry, fotosyntézu, až po biologické a mikrobiologické vrstvy: lidské orgány, viry, bakterie, mycelia, mízní toky stromů, kořenové systémy, nervové sítě, krevní oběhy, genetické kódy… A za tím vším tušíme ještě jeden rozměr: neuchopitelnou, neviditelnou energii – vědomí, duši či duchovní princip. Právě tyto neviditelné síly, jakkoli je nelze přesněji popsat, či přímo zobrazit, formují naši osobnost, zkušenost i vztah ke světu.