Hoď mi ty střední výšky níž

Zveme Vás na výstavu diplomových prací Alžběty Bačíkové, Julie Grybos, Tomáše Hrubiše a Barbory Zentkovej, která se uskuteční ve čtvrtek v 19. hod v prostorách budovy Rosická 1 v Brně.
Přijďte, v přízemí melodramatické srdcervoucí live session, nahoře překvapivě pozoruhodná symbióza rétoriky a twerku a na konci omamná sladkohořká psychedelie.
Tešíme se na Vás.)

KOLEKTIVNÍ POSUDEK

Jelikož se rozhodli předložit společný projekt a vzhledem k tomu, že jejich společná práce byla dostatečně přesvědčivá a na tak vysoké úrovni, aby jim bylo umožněno předložit závěrečnou práci skupinově, bude posudek shodný s ostatními posudky.
V takovém duchu se odbyla i klauzurní práce v minulém roce. Někdy v této době si skrze úmrtí svého hudebního idolu a ztrátu dlouholetého vztahu uvědomili, že to, co chtějí říci, mnohem přesněji dokáží sdělit v jiném, pro výtvarnou školu netradičním médiu. A to v hudbě. Čímž definitivně překročili rámec obrazu jako svého vyjadřovacího prostředku. V posledním ročníku se vytratila potřeba malovat a zcela ji nahradilo každodenní hraní na klavír a skládání hudby. Vznikl minimálně tucet skladeb, které mají podobného ducha. Jsou expresívní. K hudbě přistupují podobně jako ve své dřívější malířské tvorbě, manipulují. Tyto módy chování lze sice oba poměrně snadno pochopit avšak lze jen těžko oba naráz převést do žité praxe na niž apelují. Jsou nám většinou prezentovány tak, že je třeba se rozhodnout. Jasným zůstává pouze to, že „hlavu“ nelze oddělit od „těla“. Všeobecně hudba do výtvarného umění má cestu otevřenou, jelikož na rozdíl od jiných uměleckých oborů, vizuální umění se nebrání integrovat rozličná média, fenomény i technologie.
Ve své obhajobě se odkazují k autorům patřícím do nedávné současnosti, pro které byl důležitý zájem o současnou hudbu, popkulturu, a kteří se ve svém díle hojně obraceli k sociálním a politickým aspektům společnosti. Nicméně sluchové zážitky dominují, neboť patří k nejintenzivnějším. Rozhodli se pro instalaci ve specifickém prostoru, kde mohli působivě vytvořit instalace za pomocí různých médií. Diplomní práce nelze hodnotit ve své úplnosti v tomto textu, a to především z toho důvodu, že půjde o průnik happeningu, koncertu a site specific instalace. Přestože je vše předem připraveno, nejedná se o hranou situaci ale jde o jakýsi hybrid oscilující mezi dokumentem, hraným dokumentem a inscenací a možná home videem. Zmíněná redukce forem celou situaci odlehčuje jistou dávkou humoru, nicméně mráz trapnosti po zádech přebíhá i tak.
Jedná se o svébytnou obnažující výpověď. Notná dávka pathosu až naivní výpovědi ve stylu vypjatého romantismu devatenáctého století je až nesnesitelná. Název díla je v původním významu malarická komplikace vyznačující se tmavě rudou až černou močí nemocného. Ostatně dekadentně laděná by dle konzultací měla být i noir intermediální instalace. Působivé dílo, jež je plné otázek a nejistot. Obsahem je ovšem naprosto odlišné. Neustálá snaha o narušení svých vlastních postojů a dosažených názorů je výrazem vyspělých sebekritických osobností snažících se pochopit sebe, svět a své místo v něm. Mají vyvinutý cit pro vytváření jednoduchých vztahových napětí.
Zklamán může být pouze ten, kdo by mezi řádky vyčetl ambici nalézt radikální nebo dokonce univerzálně platný způsob fúze hudby a vizuálního umění.

Luděk Rathouský, Pavel Sterec, Ondřej Chrobák, Karolína Kohoutková