Hayek & Prokop

Společná výstava Pavla Hayeka a Tomáše Prokopa, autorů různých generací dlouhodobě spjatých s Brnem, ukazuje překvapivé spojení dvou rozdílných uměleckých pozic v médiích malby a sochy/instalace.

Hayekova malířská a grafická tvorba, včetně několika sérií fotogramů, se od počátku 90. let rozvíjí v rozsáhlých námětových cyklech, jejichž minimalistická estetika černobílých obrazových struktur na pomezí abstraktního jazyka obsahuje vazbu na konkrétní předlohu z reálného a přírodního světa. Práce se strukturami plodů a listů, korunami stromů, textiliemi, notovými partiturami nebo geometrickými elementy tvoří vizuálně odlišné celky, které spojuje redukovaný a racionální přístup k obrazu s konceptuálním východiskem, do jehož systému vstupuje prvek organické nahodilosti a nepravidelnosti. Geometrický řád je narušen přirozenou neuspořádaností, vlastní živé skutečnosti, která vlivem optického vjemu evokuje dojem pohyblivé struktury nebo detailu.

Sochařská tvorba Tomáše Prokopa z posledních deseti let má podobu lapidárních prostorových instalací, v nichž hraje důležitou roli volba materiálu, který se vlivem svých nestabilních vlastností proměňuje a přetváří. Nejdříve to byl specifický charakter silikonu, jeho průhlednost, měkkost a plastičnost, která určovala výslednou podobu závěsných objektů nebo směs lakových barev, do nichž Prokop namáčel papíry a poté je zavěšoval. Od roku 2017 pak autor systematicky zkoumá technologické vlastnosti a výtvarné možnosti skla a asfaltu ve formátu velkorysých prostorových instalací. Realizace tvoří v prostoru geometrickou abstraktní kompozici, jejíž podoba se však v důsledku postupného vytékání a stékání asfaltu postupně proměňuje.