Hayek

Pavel Hayek (*1959, Brno) se dlouhodobě inspiruje strukturami tvarů přírodnin. Výstava představí Hayekovu uměleckou tvorbu z období let 2000 až 2020, stěžejním bodem konceptu je vazba na téma krajiny. Obrazy rozvětvených korun stromů, průhledy stromy či parafráze na krajinomalby známých krajinářů akcentují jedinečnost Hayekova organického pojetí struktur. Skrze výraznou estetiku tvarů a detailností zpracování jednotlivého listoví Hayek odkazuje k dílům starých mistrů krajinomalby, zejména nizozemského malíře 17. století Meiderta Hobbemy či romantického krajináře C. D. Friedricha. 

Hayekova převážně černobílá, vzácně žlutobílá či šedobílá plátna vychází z kontinuálního grafického a fotografického přemýšlení autora. Jsou prosycena Hayekovým zájmem o techniku otisku a fotogram, o proces sám a možnost experimentu, ať již v tvorbě typických diptychů v pozitivu i negativu, tak důrazem na redukci formy. Jeho tvorba je ovlivněna díly düsseldorfské skupiny Zero, především Günthera Ueckera a charakteristická je spřízněnost s českými umělci Zdeňkem Sýkorou, Janem Kubíčkem a principy konkretismu. 

Z Hayekových nejnovějších děl je patrný příklon k optickému působení a důraznější dynamizaci obrazové plochy. Tyto geometrické obrazy jsou konstruované z opakujících se bodů na základě digitalizované předlohy překrýváním a pootočením jednoho rastru. Vnímání se posouvá za viditelný obraz skutečnosti k termodynamice a vlnění, k vyzařování a vlastnostem světla. V tomto se Hayek propojuje s krajinomalbou a s touhou mnoha krajinářů zachytit světlo, jeho sublimaci a podstatu. 

Z posledních výstav uveďme německou Galerii Hoffmann v Ossenheimu (2020), Galerii města Blanska (Mini – retrospektiva, 2019), Moravské zemské muzeum v Brně (Mechanické partitury, 2016 a Lisztovské transkripce, 2017), Galerii Kvalitář (Praha, 2016), Richard Adam Gallery v Brně (Česká malba generace 90. let, 2015), Galerii Závodný v Mikulově (Pavel Hayek a Esther Stocker, 2015).

Radka Kaclerová