Hana Alisa Omer – Kořeny

Datum vernisáže 27. ledna je pro výtvarnici dvojnásob důležité. Je to datum osvobození Osvětimi roku 1945, kterou přežili její rodiče, vedle dalších koncentračních táborů. Zároveň je to datum jejího narození roku 1947, na vernisáži tedy oslaví svoje 75. narozeniny.

Značná část umělecké tvorby Hany Alisy Omer se týká vyrovnávání se se stopami Holocaustu, které ji provázely celý život. Na vnější straně v rodině a na vnitřní také v psychice. V roce 2005 byla vyzvána svým bratrem Eugenem Rodenem, majitelem Beseder Gallery, namalovat obrazy na téma Kořeny. Díky jeho podnětu vznikl tento cyklus maleb. Poté ilustrovala knihu vzpomínek jejich matky, ve které popisuje své dětství na vesnici na jižním Slovensku, nástup nacismu, a pak hrůzy, které ona a její sestry zažili v různých koncentračních táborech. Další ilustrace s tématem holokaustu poté dělala Omer v průběhu svého života v Izraeli. V roce 2010 měla velkou výstavu v Muzeu Terezín, kde vystavila většinu obrazů, ze kterých některé jsou k vidění i na této výstavě.

Hana Alisa Omer se narodila v malém městečku na Slovensku rodičům, kteří přežili holocaust. Zde vyrůstala v komunistické éře a zároveň se zabývala hlubokými otázkami víry a identity. V letech 1962–1966 studovala na uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě. V roce 1967 odcestovala na návštěvu své rodiny do Izraele a do tehdejšího komunistického Československa se už nevrátila. Po specializaci v grafickém designu a ilustraci na Akademii Becalel v Jeruzalémě, pracovala mnoho let v Izraeli jako ilustrátorka a grafička. Souběžně se věnovala rozvoji své vlastní umělecké tvorby. V roce 1983 se stala členkou umělecké vesnice Ein Hod na hoře Karmel, kde vytvářela studie energetické struktury lidského těla, jejichž inspiraci čerpala v józe, kterou vyučovala v kibucích a ve vzdělávacích centrech. Mezi lety 1995–2005 namalovala cyklus obrazů Nebeský Jeruzalém, inspirovaný vizemi myslitele a kabalisty Dr. J. Chajutmana, žijícího v Jeruzalémě. Tímto začalo nové období její tvorby, vědomé spojení s judaistickým kulturním dědictvím. V roce 2005 vyzval Omer její bratr, aby se v umělecké tvorbě věnovala tématům z historie jejich rodiny. Začala tedy pracovat na tématu, které čekalo dlouhou dobu – pocta vlastním rodinným a kulturním kořenům, které zahrnují i hrůzy Holokaustu. V té samé době ilustrovala malou, avšak silnou knížku vzpomínek své matky a vytvářela i jiné ilustrace s námětem holokaustu. Od roku 2010 žije v Praze, která je pro Omer dodnes tvůrčí výzvou a inspirací k neustálé kreativní práci.