Grafika a kresba 60. let ze sbírky Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně

17. 6. – 13. 9. 2015

Grafický kabinet ve 2. NP, 14. budovy továrního areálu
Vernisáž: úterý 16. 6. 2015 v 17 hod.
Kurátorka: Mgr. Pavlína Pyšná

Výstava navazuje na cyklus komorních přehlídek, které soustavně poukazují na cenné skupiny děl ve sbírce Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Pozornost nyní koncentruje na grafickou a kresebnou tvorbu autorů náležejících k čelným představitelům české výtvarné scény šedesátých let uplynulého století. Sledovaný časový úsek je mimořádně významný pro české umění a celou svobodně se nadechující společnost, jíž se odkryly nové obzory. V přímém rozporu s izolací a represemi předchozího desetiletí je kultura šedesátých let spojena s invencí, dynamičností a otevřeností. Za účasti mnoha význačných osobností se postupně rozvinula do bohatě strukturované podoby. Výtvarné dění ovládly zcela nové tendence, jež utvářely různé proudy abstraktního umění stejně jako výrazově široký okruh figurativního projevu. Umělci se vyrovnávali s problematikou aktuální ve světovém měřítku a svébytnou tvorbou přispěli ke skutečnosti, že se české umění znovu přirozeně začlenilo do mezinárodního kontextu.Kompletní přehled rozmanitých směrů, jež se odvíjely v průběhu tohoto dynamického období, pochopitelně nelze stávající přehlídkou obsáhnout. Protože výstavní projekt vychází ze sbírky pořadatelské instituce a je formován její povahou, zaměřuje se na okruh několika vyhraněných osobností, které v šedesátých letech odvážně formulovali své umělecké programy. Náleží k nim průkopnická postava Vladimíra Boudníka, jenž zásadně ovlivnil tvůrce z okruhu Konfrontací, neoficiálních ateliérových výstav (1960), z nichž vzešlo jádro informálních projevů. K důležitým stoupencům informelu patřil i sochař a grafik Eduard Ovčáček. Vedle strukturální grafiky se v expozici uplatňuje lettristickými pracemi, jimiž výtvarně zhodnotil písmo či znaky. V souvislostech se strukturální abstrakcí jsou uvedeny rovněž grafické listy Jaroslava Hovadíka, se Zlínem úzce provázaného tvůrce mnoha sochařských a malířských kompozic.

Do kontextu výstavy dále vstupují významní představitelé českého poválečného umění, které spojuje působení v jednom z klíčových tvůrčích seskupení sledované éry, ve skupině UB 12. Její poetiku, hledající vnitřní reflexe člověka a světa, nese osobitá tvorba Václava Boštíka, Jiřího Johna, Oldřicha Smutného a Vladimíra Janouška. Výstavní soubor následně rozšiřují umělci spjatí s aktivitami Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, jež se často pohybují v poloze grotesky a humoru. V reprezentativním výběru je zastoupena díly Jana Steklíka, Karla Nepraše a také básnířky a grafičky Naděždy Plíškové.

Vedle prezentace význačných autorů a některých podstatných rysů českého umění šedesátých let je cílem výstavy přinést pohled na práce na papíru, které nelze vzhledem k materiálové křehkosti představit v rámci stálých expozic. Současně tento výběr umělců přibližuje specifické složení sbírky grafiky a kresby zlínské galerie, jejíž umělecký fond se intenzivní akviziční činností v průběhu šedesátých let úspěšně rozrůstal.
Pavlína Pyšná