Součástí vernisáže bude čtení básníka Petra Hrušky z připravované sbírky Spatřil jsem svou tvář, která vyjde u příležitosti 500. výročí Magalhaesovy plavby kolem světa a je danou událostí silně inspirována. Na palubu autorovy fiktivní lodi se posluchači nalodí v kavárně Bio Central v 18:00.

 

Na počátku stála myšlenka Kryštofa Kolumba, který chtěl objevit novou, kratší cestu z Evropy do Indie a na ostrovy koření Moluky, kam se doposud plavilo východním směrem, tedy kolem Afriky. Ferdinand Magellan se rozhodl obeplout jižním směrem Kolumbem nově objevený kontinent a pak se dostat do Indie západní cestou. Jeho výprava, kterou vyslal a podpořil španělský král Karel V., vyplula ze Sevilly 10. srpna 1519. Plavba všech pěti lodí se zhruba dvěma sty sedmdesáti námořníky byla velmi dramatická a nebezpečná. V listopadu flotila přes Atlantický oceán doplula k pobřeží Jižní Ameriky. Poté Magellan prozkoumával východní pobřeží Nového světa v naději, že objeví úžinu, kterou bude moci kontinent obeplout. Po dlouhém hledání, dramatické vzpouře, ztroskotání jedné a ztrátě druhé lodi, která dezertovala zpět do Španělska, byl konečně nalezen průplav. Mezi pevninou Jižní Ameriky a Ohňovou zemí se tak otevřela cesta, na jejímž konci se rozprostíral neprobádaný Tichý oceán. Sto dnů pak za velkého strádání flotila plula pustými, hrozivými a téměř nehybnými vodami, než na obzoru spatřili zemi.

  

Dokončení výpravy se však Magellan nedožil. V dubnu 1521 padl na ostrově Mactan na Filipínách v boji s domorodým králem Lapu-Lapu a výprava dál pokračovala bez něj. Magellanův sen se stal skutečností 6. září 1522 kdy se jediná z lodí jeho flotily s 18 námořníky na palubě vrátila zpět do Španělska. V tomto příběhu je mnoho nepochopení, nevraživosti a nepřátelství, zároveň je ale také naplněn velkou odvahou, vytrvalostí a nadějí. Západní námořní cesta na ostrovy koření se nakonec ukázala jako příliš drahá. Ferdinand Magellan pomohl však dokázat, že svět je skutečně kulatý a mnohem větší, než si Evropané na konci středověku představovali.