František Kowolowski – Vanilkové nebe

Projekt poukáže na formované limity uspořádání ne-míst, významů (sdělení) institucí a forem, které obecně jsou spojena s časovými zlomy, znaky, symboly a sociálními estetickými kódy. Prvním typem jsou heterotopie vyznačující se nepřetržitým shromažďováním časových artefaktů. Jedná se například o muzea či archivy, které slouží jako shromaždiště, průnik všech časů v jediném prostoru, samy však stojí mimo ně, v místě – nemístě, v realitě – mimo realitu. Taktéž autor nahlíží na autonomii paměti, prostoru, tělesnosti, či jazyka, které svým vymezeným uspořádáním vytváří vlastní „chaotický“ habitat. Sociální formy jsou ustavovány skrze texty, jazyk a symboliku barev.

František Kowolowski (*1967) studoval v Ateliéru malby Jana Tarasina a Ryszarda Winiarskiego na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. Věnuje se malbě, performanci, instalaci, videu a fotografii. Ve své tvorbě využívá také zkušenosti ze zákulisí uměleckého provozu. Zabývá se pomíjivostí, uměleckou recyklací, spojením věci s určitým místem a manipulací s jeho významem v daném kontextu. Profiluje se především v rámci ostravské scény, pro kterou je typická specifická forma umělecké subverze a ironie. Zkoumá možnosti vlastního tělesného nasazení umělce. Kromě samotné tvorby se intenzivně věnuje také kurátorské činnosti.