Fonetika barvy / ONLINE

Online výstava zde. 

Videoshrnutí výstavy na YouTube. 

Výstava zkoumá možnosti barvy a její různé obrazové využití v současné nejmladší malířské tvorbě. Tento případový průzkum je přirozeně napojený na reduktivní výrazové tendence emancipující se od věcnosti, v nichž je barva vztahově i znakově osvobozována a vyvazována z tradičních malířských konvencí. Nenapodobuje, neimituje, neilustruje ani jednoznačně nesymbolizuje. Role barvy se podle potřeby a záměru různí, ale vždy zůstává u vybraných autorů z hlediska výrazu naprosto zásadní a nosná. Podstatná je její vazba na malířský proces a materializaci konkrétní ideje či představy. Někdy slouží k vytvoření barevné harmonie – akordu (ať ctíme názvosloví dané názvem výstavy), jindy působí cíleně disharmonicky, kde si protichůdné barvy či barevné tonality konkurují. Monochrom je potom všepohlcující, svébytnou vizuální dimenzí na způsob „samostatného vesmíru“, nebo „galaxie“. Rámec monochromu se vyděluje z prostoru i z barevného světelného spektra jako okno do paralelní dimenze. Barva může být zkoumána a testována – paradoxně – i jejím vypuštěním, absencí či potlačením, kdy vynikají přesnější vztahové nuance v rámci ne-barevnosti. Obraz je buď systémově konstruován na základě autorské koncepce, nebo intuitivně hledán v mantinelech přesahujících tradiční malířský výraz. Často se tu vyskytuje inspirace z oblasti jiných vizualit, jejichž tvarosloví je dané zpravidla jiným účelem nežli prioritně uměleckým nebo estetickým (technická vizualita, grafické výrazivo, imitační a hrací systémy, technická schémata, návody, registrace, vizualita orientačních značek a mezinárodní veřejné komunikace apod.). Barva vystupuje z veřejného prostoru a vstupuje do současného obrazu jako emancipovaná složka bez zatížení tradicí a minulostí.

Kurátor: Petr Vaňous