Eva Koťátková – Rozhovory s monstrem
foto Studio Flusser
Výstavní projekt Evy Koťátkové s názvem Rozhovory s monstrem má podobu de- a re-konstrukce situací, kdy setkání majority s jinakostí odhalilo společenské předsudky a mechanismy vylučování. Příkladem jsou relativně nedávné a neúspěšné projekty vzniku chráněného bydlení pro znevýhodněné v několika českých obcích. Koťátková využívá veřejně dostupné zdroje i vlastní archiv rozhovorů a svědectví, aby nechala promlouvat různé strany, svědky i poškozené.
Tři monumentální a obsahově propojené instalace ukazují spektrum úhlů pohledu na problematiku normativity a s ní spojenou diskriminaci a strach z jinakosti. Ono monstrum v názvu výstavy Koťátková záměrně přesměrovává od hanlivých konotací s tradičním chápáním „monstrozity“ jako odlišnosti (nechvalným příkladem takového chápání byla například pouťová „obludária” neboli freak shows) a jako temnou příšeru naopak vykresluje iracionální a společnost prostupující obavu z jiného a neznámého, snahu se vůči němu vybavit obrannými mechanismy a vytěsnit jej na okraj.
Jak popisuje umělkyně: „Naše společnost je postavena na nerovnosti a vyčleňování. Od dětství je v nás cíleně budován strach z jiného, neznámého. Na odlišnost není čas, pro systém představuje hrozbu. To, co je jiné je často označováno jako nefunkční, neúplné nebo nemocné, něco, co potřebuje opravu nebo vyřazení z chodu. Odlišný pohyb, gesto nebo zvuk je okamžitě diagnostikován, korigován, léčen. Imaginace je tolerována pouze jako prostředek snění, ne jako nástroj změny. Jsme učeni jedněm příběhům, zatímco jiné jsou umlčovány, mazány. Sociální monstrum je ztělesněním našich naučených obav a strachů. Roste, čím víc rostou nerovnosti a útlak, je kolektivním tělem našich emocí. Ve výstavě vypráví, protože nemůže přestat. Má tam svůj pelech, v noci se možná prochází městem a vrací se vždy o něco větší. Mluví o tom, jaké to je, když vás označují jako jiné a jaké nečekané podoby na sebe může vzít strach z neznámého.”
Eva Koťátková (*1982) je výtvarná umělkyně, aktivně působící v českém i v mezinárodním kontextu. Je absolventkou magisterského studia na AVU a doktorského studia na VŠUP v Praze. V roce 2007 se stala laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Je spoluzakladatelkou platformy Institut úzkosti, která vytváří prostor pro spolupráci mezi umělci, teoretiky a aktivisty. Ve své práci zkoumá formy moci, manipulace, diskriminace a kontroly, uplatňované skrze instituce na ty, kteří se z různých důvodů vymykají normě (resp. tomu, co je za ni považováno). Skrze různá média pak hledá jiné modely fungování, komunikace a sdílení, které by jednotlivcům i skupinám umožnily svobodnější, rovnocennější a empatičtější způsoby fungování. Pracuje s marginalizovanými příběhy a emocemi, ke spolupráci často zve děti. Vystavovala například na Istanbul bienále (2019), Metropolitním muzeu v New Yorku (2018), 21er Haus – Museum for Contemporary Art ve Vídni (2017), Sonsbeek (2016), New Museum Triennial v New Yorku (2015), Schinkel pavillon v Berlíně (2014) nebo na Benátském bienále (2013).
—
Eva Koťátková – Rozhovory s monstrem
Kurátorka: Tereza Jindrová
Produkce: Jan Vítek
Architektonická koncepce: Dominik Lang
PR: Zuzana Kolouchová, Filip Pleskač
Grafický design: Richard Wilde, Jan Arndt
Výroba objektů: Renata Dračková, Dana Koťátková, Martina Lhotová, Karolína Liberová, Jiří Merčák
Hlasy: Roman Horák, Tomáš Jeřábek, Anna Klusáková, Anita Krausová, Richard Němec, Václav Poláček, Matěj Samec, Monika Špoulová, Halka Třešňáková, Eliška Vavřínková, Daniela Voráčková, Jitka Rudolfová
Zvuk: Vojtěch Zavadil, Wombat Studio
Instalační tým: Vladimír Drbohlav, Štěpán Eliáš, Antonín Klouček, Tomáš Koutník, Antonín Kvasnička, Karel Mazač, Oliver Mazač, Vojtěch Žák
Další spolupracovnice: Kateřina Kolářová, Alyson Patsavas, Magda Stojowska-Jiřička, Magdalena Šipka, Hana Turečková
Výstava je dalším výstupem dlouhodobého galerijního projektu Jiné poznání.
Projekt vznikl za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky.
foto Studio Flusser